Exkluzivně pro NG: Měděná hora v Afghánistánu otevírá své tajemství. Češi byli u toho

Exkluzivně pro NG: Měděná hora v Afghánistánu otevírá své tajemství. Češi byli u toho

Exkluzivní česká reportáž o boji archeologů v Afghánistánu, kteří se snaží o záchranu cenných nálezů. Památky podobou soupeří s Machu Picchu a významem mohou přepsat historii buddhismu a Hedvábné cesty. Archeologové ale musí bojovat především s časem.

Vydáváme se po hrbolaté cestě lemované z obou stran vysokými horskými hřbety, na kterých probleskují dlouhé linie bíle natřených kamenů. Ty signalizují, že přilehlé svahy byly prohledány a vyčištěny od nášlapných min a nevybuchlé munice, a to často i za cenu nejvyšší, jak nasvědčuje několik hrobů po stranách silnice.

Závod s časem

Nastražených min a výbušnin je zde opravdu enormní množství, nacházíme se totiž na místě zvaném Mese Ajnak, které si za dob sovětské okupace zvolila ruská armáda za jeden ze svých opěrných bodů v odlehlých horách provincie Lógar a na místě, které si o dvacet let později vybral Usáma bin Ládin pro hlavní výcvikový tábor al-Káidy v Afghánistánu.

Na více fotografií se podívejte do článku OBRAZEM: Mese Ajnak. Tajemství měděné hory

Nyní zde ovšem probíhá jiná válka: desítky archeologů a stovky dělníků se snaží o záchranu cenných archeologických památek, které se tu rozkládají kolem dávného dolu na měď. Naplno tu i zuří boj s časem – než se rozjedou novodobé těžební práce a tato jedinečná památka zmizí ze zemského povrchu.

Tento závod začal již před třemi lety, kdy vláda v Kábulu a čínská důlní společnost MCC uzavřely dohoda o vytěžení a zpracování ložiska mědi, které je považováno za druhé největší na světě. To byl samozřejmě i důvod, proč byl Mese Ajnak (v překladu „Malý měděný důl“) v hledáčku i minulých civilizací. Vzhledem k výjimečnosti a množství zde koncentrovaných památek tak byl před dvěma lety zahájen záchranný archeologický výzkum vedený Archeologickým institutem v Kábulu.

Pohled ze staré pevnosti na údolí Mese Ajnak. Archeologové soudí, že většinu zobrazené krajiny tvoří takzvaná archeologická krajina, takže je pravděpodobné, že zde mohou být objeveny stopy lidského osídlení z doby před tisíciletími, mezi nimi buddhistické kláštery, domy, dílny atd.

 

Nevyčíslitelná hodnota

Odkrývané relikty svou podobou soupeří s Machu Picchu a svým významem mohou přepsat historii buddhismu a Hedvábné cesty,“ potvrzuje Philippe Marquis, ředitel Délégation archéologique française en Afghanistan (DAFA), jejíž experti na práce od počátku dohlížejí. Když šplháte na centrální horu, kolem níž se starobylé město rozkládalo a na jejímž vrcholu trůní odkrytá pevnost, musíte mu v duchu dát za pravdu. Celý svah je pokrytý balvany a architektonickými články dávno rozpadlých staveb, které pokrývaly celou východní stranu hory a nyní se centimetr po centimetru dostávají zpět na sluneční světlo.

Nahoře panuje čilý shon, neboť zde pod dohledem archeologů pracuje několik desítek mužů v typických paštúnských oděvech, kteří byli najati ve vesnicích v širokém okolí. Při dlouhém výstupu se rychle začíná hůře dýchat a nohy záhy těžknou, jako by se v nich krev měnila v olovo, neboť se pohybujeme v nadmořské výšce kolem 2 500 metrů. Dýchání neusnadňuje ani všudypřítomný prach hnaný silným větrem, který se zvedá nad místem vykopávek. Nezbývá proto než natáhnout bavlněný šátek přes obličej, tak jak to dělají všichni kolem. Všechny tyto nesnáze jsou však vykompenzovány během několika sekund, kdy se z horského vrcholu naskytne úchvatný pohled dosahující až k hranicím s Pákistánem. Neméně omračující je ovšem i rozloha archeologických vykopávek rozkládajících se v širokém okolí na ploše větší než 1,5 x 1,5 km, která je obklopená prstencem buddhistických klášterů na přilehlých pahorcích. 

Nohy Buddhových soch se našly v ústřední místnosti Kafiriat Tepe, buddhistického kláštera v Mese Ajnak starého 1 600 let. Vlevo: v Mese Ajnak byla objevena i hlava Buddhy z malované hlíny pocházející z 4.–7. století n. l.

 

První zmínky o Mese Ajnak jako o archeologické lokalitě pocházejí z roku1963 ajejí význam byl plně potvrzen v roce 1976 po průzkumu významného indologa, profesora Gérarda Fussmana. O rok později publikovala následující expedice pátrající v Afghánistánu po starověkých důlních místech zprávu o pravděpodobném využití dolu v období Kušánské říše. Na celé ploše se pak významně podepsala prospekční činnost sovětských geologů na konci 70. let, kdy zde byly vykopány hluboké sondážní příkopy jdoucí po celém východním úbočí hory a narušující tak památky ukryté po staletí v zemi. V následujících letech celý areál velice negativně postihlo nelegální drancování památek, po kterém jsou dodnes patrné desítky vylupovacích štol dosahujících značných hloubek. Nápravu se podařilo zjednat až po roce 2004, kdy se dokonce podařilo dohledat a navrátit do Národního muzea v Kábulu mnoho uloupených artefaktů včetně cenných soch Buddhů.

Jako jeden z prvních byl odkryt a prozkoumán buddhistický klášter Kafariat Tepe pod severním úbočím hory, právě jehož impozantní pozůstatky těžce poznamenalo hledání a rabování starožitností.

Text Jiří Unger a Nicolas Engel
Fotografie Michal Przedlacki

A co Mese Ajnak ještě skrývá? O všem si přečtete v zářijovém čísle časopisu National Geographic.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Sdílejte článek

Autor: National Geographic

Nejnovější komentáře

comments powered by Disqus

PRÁVĚ SE STALO »

Další produkty Astrosat Media