Tajemství dinosauřího sexu: jak to dělali?

Když se člověk podívá na některé dinosaury napadne ho i myšlenka se sexuálním podtextem: Jak to vlastně dinosauři dělali? Tedy jak se rozmnožovali.

Tajemství dinosauřího sexu: jak to dělali?

Stegosaurus se bránil před útočníky ostny  FOTO: ISIFA

Třeba u velociraptorů to zřejmě nebyl problém, ale co takový Stegosaurus se hřbetními ostny, nebo Diplodocus s ohromným tělem a dlouhatánským krkem? Tam mohlo jít z laického pohledu běžné živočišné kopulace o život.

Samozřejmě je velmi těžké odhadovat tyto jemné detaily, když se zachovaly jen fosilizované kosterní pozůstatky a měkké tkáně nejsou k dispozici. Nicméně dinosauři se úspěšně rozmnožovali miliony let a zůstali zde i jejich vzdálení příbuzní - ptáci s krokodýly a aligátory. Jejich pohlavní orgány tvoří kloaky určené pro sex a vyměšování. Samci mají penis, který se s kloaky vysunuje, aby dostali sperma do samičího orgánu. Je tedy možné předpokládat, že u dinosaurů to fungovalo podobně. Jenže právě to se někdy jeví při pohledu na jejich bizarní tvary jako problém.

Mamenchisaurus to dokázal i s extrémně dlouhým krkem FOTO: ISIFA

Například Robert Bakker ve své knize z roku 1986 upozorňuje, že sex u dinosaurů předcházelo ritualizované namlouvání a soupeření podobně jako u ptáků a jiných živočichů. Navíc vše v pestrém provedení stovek druhů, které žily a vyvíjely se 150 miliónů let. Paleontologové při rekonstrukci reproduktivního života dinosaurů postupují několika cestami, kdy pátrají po odlišnostech mezi samci a samicemi, ať již jde o velikost nebo vnější odlišnosti, jako jsou různé výrůstky. Nicméně důkazů je poskrovnu. Dlouho neexistovala dokonce jistota, zda je nalezený jedinec samec, či samice. A ostatky mláďat dinosaurů byly někdy považovány za zcela jiný, samostatný druh.

Průlom přineslo před šesti lety až zjištění paleontoložky Mary Schweitzerové, že pohlaví dinosaurů se dá určit na základě odlišností v kostech. Podobně jako u ptáků samice čerpaly ze svého organismu vápník pro stavbu skořápek vajec, která kladly. Zdrojem byl dočasný typ tkáně tzv. medulární kosti uvnitř dutiny stehenní kosti. Když byla taková struktura objevena na stehenní kosti Tyranosaura, paleontologové věděli, že jde o samici.

Rohatý Triceratops  FOTO: ISIFA

Postupně byly rozeznány samice i u dalších druhů. Studiem kostí pak také vědci zjistili, že dinosauří samice začínaly rodit mláďata poměrně brzy, ještě před dosažením dospělosti. Zároveň vyšlo najevo, že růst samic se zpomaloval právě po první snůšce vajec. Dinosauři podle všeho rostli a dospívali velmi rychle, což podle odborníků na evoluční biologii dává smysl. Lovení dinosauři raději dospívali o něco dříve než dinosauři, kteří je lovili, což byl jistý způsob, jak zajistit přežití druhu. A i predátorům hrozila smrt především po vylíhnutí, proto byla rychlost důležitou strategií, která se předávala v genech.

Paleontolog Phil Senter se pak domnívá, že různé specifické morfologické znaky u jednotlivých druhů byly záležitostí přirozeného výběru a posilování na základě preferencí samic. Například dlouhé krky dinosaurů, jako Diplodocus a Mamenchisaurus se vyvinul v důsledku konkurence při pohlavním výběru.

Některé kosti Gorgosaurů a Sinraptorů také dokumentují poškození, které dinosauři utrpěli při střetech soků v soubojích o samice a teritorium, jaké pozorujeme dnes například u jelenů. Podobná poškození na lebkách byla zjištěna i u "rohatých" dinosaurů, jako byli Triceratopti a Centrosauři. Jejich zaklesnutí pak odpovídalo zamčení rohů jako u jelenů v říji, které mohlo končit i smrtí obou soků. V poslední době se navíc podařilo odhalit zřejmě skutečné zbarvení dinosaurů a navíc potvrdit skutečnost, že je nezřídka zdobilo i peří, které je dominantní součástí jejich přímých příbuzných - ptáků.

Například malý opeřený a osrstěný dinosaurus Achiornis připomínal černobílou kombinací s červenou na hlavě tak trochu dnešního datla. Na základě nepatrných stop pigmetů se nyní vědci snaží podobně vybarvit i ostatní druhy a určit možné rozdíly mezi pohlavími.

Anchiornis

Například malý opeřený a osrstěný dinosaurus Achiornis připomínal černobílou kombinací s červenou na hlavě tak trochu dnešního datla. Na základě nepatrných stop pigmetů se nyní vědci snaží podobně vybarvit i ostatní druhy a určit možné rozdíly mezi pohlavími.Nicméně je otázkou, zda se podaří někdy odhalit tajemství páření takových stegosaurů, kde podle všeho měly ostny i samice, a tak klasické páření zezadu nebo zepředu nepřicházelo v úvahu. Jako jedna z možností se nabízí, že samice ulehla na bok a samec ji oplodnil ve stoje. Nicméně stále to vypadá komplikovaně a pichlavě.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Nejčtenější články

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.