Létající "žirafy"

Ohromní pterosauři měli rekordní dolet mezi létavci, kteří kdy žili na Zemi. Stvoření vysoká jako žirafy podle větců dokázala uletět až 16 000 kilometrů.

Létající "žirafy"

Svými křídly s rozpětím kolem deseti metrů samozřejmě nijak bláznivě nemávali a podobni albatrosům plachtili a využívali horkovzdušné stoupavé proudy. Podle odhadů křídly mávali jen po několik minut a pak museli nechat svaly odpočinout, vysvětluje spoluautor nové studie Michael Habib z Chatham University v Pittsburghu.

Quetzalcoatlus northropi; Mark P. Witton

“I tak museli spálit během dlouhého letu 72 kilogramů ze svých tukových rezerv, což byl ekvivalent váhy dospělého člověka,” odhaduje Habib. Dřívější studie přitom předpokládaly, že pterosaurové byli příliš velcí na to, aby dostali své tělo do vzduchu.

Nový odhad pro dolet pterosaurů vychází z nového modelu pro rozpětí křídel, jejich tvaru a tělesné hmotnosti a možností ukládání tuku. Hlavní problém právě byl v tom jak určit kolik “paliva”, tedy tuku mohli sebou nést. Například migrující ptáci spotřebují na dlouhých trasách kolem 50 procent své tělesné hmoty. Ovšem potřeby pterosaurů byly nejspíš odlišné.

 

Quetzalcoatlus northropi ve srovnání s žirafou a člověkem; Mark P. Witton

Habib také prozradil, že odhadovaných 16 000 kilometrů je spíše umírněný odhad. Minimální dolet vědci stanovili na 8000 kilometrů a nejdelší na 32 000 kilometrů. Tento model by odpověděl na nálezy velkých pterosaurů na různých kontinentech. Podle Habibiho není možné považovat jednotlivé nálezy v Evropě nebo v Americe za příslušníky různých druhů. Je docela možné, že tito pterosauři pravidelně migrovali kvůli páření.

U pterosaurů to byl úctyhodný výkon. Například Quetzalcoatlus northropi, který žil před 70 miliony let v dnešním Texasu, byl největším stvořením, které se kdy dostalo do vzduchu. Vážil přibližně 200 kilogramů a podle některých vědců vzlétal skokem ze skalních úbočí, protože ze země by to nedokázal.

Quetzalcoatlus northropi - nákres pohybu na zemi; Mark P. Witton

Habibi však soudí, že pterosauři se podobali v technice startu spíše současným netopýrům a používali všechny čtyři končetiny, než začali mávat křídly.

Nicméně mnohé je stále zahaleno tajemstvím. A odhady doletu pterosaurů mohou být špatné, protože se dochovalo jen málo ostatků, které by vypovídaly o struktuře blan, které podle odhadů pokrývaly pterosauří křídla. Jeden nález z Číny napovídá, že membrány byly složeny z vícevrstevné struktury vláken. U žádného jiného živočicha se s něčím takovým nesetkali.

Pokud by se Habibiho odhady potvrdily, pak byli pterosauři jediným globálním superživočichem éry dinosaurů, který byl schopen létat nejen napříč kontinenty, ale i mezi nimi přes oceán.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.