Čeští egyptologové objevili v Súdánu jedno z největších pohřebišť. Je staré 8 až 10 tisíc let

České vědecké expedici pod vedením Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se podařilo ve středním Súdánu učinit objev jednoho z největších pohřebišť lovců-sběračů v severní Africe.

Čeští egyptologové objevili v Súdánu jedno z největších pohřebišť. Je staré 8 až 10 tisíc let

Čeští egyptologové z Univerzity Karlovy objevili v pohoří Sabaloka ve středním Súdánu jedno z největších severoafrických pohřebišť pravěkých lovců-sběračů. Podle odhadů se v něm nachází 400 až 450 pohřbených lidí. Poslední súdánské objevy české expedice zásadním způsobem doplňují a obohacují poznání vědců o nejstarším civilizačním vývoji oblasti Nilu a severovýchodní Afriky, informovala  ČTK Lenka Suková z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK.

ROZHOVOR: Jak čeští archeologové objevili chrám ztracený uprostřed súdánské pouště

"Přesto, že projekt nadále pokračuje, již nyní ho lze označit za primární vědecký výzkum zásadního významu," uvedl ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Pohřebiště z období mezi 8. až 6. tisíciletím před naším letopočtem se nachází v pohoří Sabaloka zhruba 80 kilometrů severně od Chartúmu, hlavního města Súdánu. 

Češi jako první

Kosterní pozůstatky z 8.–6. tis. př. Kr., pohoří Sabaloka, Súdán, výzkum ČEgÚ FF UK. FOTO: Ladislav Varadzin

Oblast pohoří ještě do roku 2009, než přišli čeští vědci, nebyla archeologicky prozkoumána. Výzkum pravěkého osídlení, na němž se podílí i další odborníci, proto může poskytnout cenné doklady způsobu života a ekonomiky lovců, sběračů a rybářů i poznatky o nástupu chovatelství dobytka. V současnosti však lokalitu ohrožuje plánovaná stavba přehrady na šestém nilském kataraktu, píše se v tiskové zprávě.

Úspěch egyptologů v Abúsíru: Výjimečnný nález hrobu staroegyptské princezny

Řadu afrických nálezů zkoumají vědci i přímo v České republice. Zatím vyzdvihli zhruba 30 kosterních pozůstatků, díky nimž mohou zkoumat zdravotní stav pravěkých Afričanů i životní podmínky, v nichž lovci a sběrači žili. Mezi předměty vyniká vzácný soubor ozdob lidského těla – korálky a přívěsky z mušloviny, skořápky pštrosích vajec a kosti – a zlomky rytých motivů zdobených jehlic a kosmetického náčiní z kosti a patrně též zvířecích rohů.

Jedno z nejvýznamnějších nalezišť

Pohled do prostoru zaniklého pravěkého jezera, pohoří Sabaloka, Súdán, výzkum ČEgÚ FF UK. FOTO: Ladislav Varadzin

Kromě pohřebiště se podařilo objevit a částečně prozkoumat také síť sídlištních lokalit. Svou hustotou a bohatstvím pozůstatků se zařadila mezi nejvýznamnější naleziště z období před nástupem zemědělství v severovýchodní Africe.

Byl Mojžíš otcem Tutanchamona? Myslel si to nejen Sigmund Freud

Rozprostíralo se okolo již neexistujícího jezera, objeveného českou expedicí, které bylo zdrojem potravy a díky dochovaným sedimentům je zároveň mimořádným pramenem pro poznání proměn přírodního prostředí a klimatu v severovýchodní Africe.

Zlomky kostěného náčiní zdobeného rytými geometrickými motivy, pohoří Sabaloka, Súdán, výzkum ČEgÚ FF UK. FOTO: Martin Frouz

Svým způsobem vědecký poklad představují právě kosterní pozůstatky zatím bezmála třiceti jedinců vyzdvižených z nově objeveného pohřebiště, které poskytují unikátní informace o zdravotním stavu a životních podmínkách místních lovecko-sběračských populací.

Největší archeologické podvody v dějinách: mumie, lebky i Věstonická venuše

Čeští egyptologové mají ve světě velmi dobrou pověst. Expedice Karlovy univerzity úspěšně působí také v Egyptě a je největší českou vědeckou expedicí pracující v zahraničí.

 

Zdroj: ČTK / Český egyptologický ústav FF UK
Úvodní foto (archeologický výzkum na sídlišti Sfinga, pohoří Sabaloka, Súdán): Ladislav Varadzin


 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.