Se Švejkem do vesmíru. Jak Čech Vladimír Remek dobyl mezihvězdný prostor

První byli ve vesmíru Sověti. Pak Američané. A hned třetí se tam dostali Češi. Když hodnotíme naši minulost, na tenhle obrovský úspěch, který nám už nikdo nevezme, často zapomínáme. Stejně jako na muže, který to dokázal.

Se Švejkem do vesmíru. Jak Čech Vladimír Remek dobyl mezihvězdný prostor

Pro Vladimíra Remka byl od dětství jedním z jeho největších hrdinů Gagarin. Aby také ne, sovětská propaganda ho tehdy mládeži ve východním bloku cpala do hlavy všemi způsoby. Do vesmíru se dostal jen sedmnáct let po něm. Jeho úspěchu si, jak už to u Čechů bývá, váží mnohem víc svět, než my sami. Tak třeba pro Evropskou vesmírnou agenturu je Remek prvním Evropanem, který se dostal do vesmíru… 

Symbol úspěchu 

I Remek se stal jedním ze symbolů komunistické propagandy. Jeho let se konal k výročí komunistického puče, navíc deset let poté, co Varšavská smlouva obsadila Československo. Mnozí tvrdili, že Remek byl vybrán z ostatních uchazečů právě proto – aby tím sovětští komunisté vyšli vstříc Čechoslovákům alespoň v něčem.

Vladimír Remek (26. září 1948) je osobností týdne proto, že právě před  34 lety, 2. března 1978 se jako první Čech (i Evropan) dostal do vesmíru. 

Jak tento tlak cítil Vladimír Remek? Před čtyřmi roky napsal v on-line rozhovoru pro Aktuálně tohle: „Pocity jsem měl různé. Ale ten hlavní po kosmickém letu byl, že se musím podělit nějakým způsobem o zkušenosti, zážitky s co největším počtem lidí. Bral jsem to také jako závazek za to, že mi to vlastně těch patnáct milionů Čechoslováků „jako daňových poplatníků" umožnilo. Nepopírám, že ne vždy se mi líbilo, jakým způsobem se někteří lidé či instituce snažili se mnou manipulovat.“

V podmínkách studené války byla cesta k tomu stát se kosmonautem v podstatě stejná na obou stranách Atlantského oceánu. Člověk musel být pilotem, ideálně vojenským a musel projevovat loajalitu vůči režimu. Remek nebyl žádný rebel, měl všechny vlastnosti a schopnosti stát se kosmonautem. Když roku 1976 nabídl Sovětský svaz ČSSR jedno místo v v pilotovaných kosmických letech, bylo od začátku jasné, že tento talentovaný pilot proudových „Delfínů“ bude mezi těmi, kdo mají reálnou šanci do vesmíru se dostat.

Český superman

Remek ve všech ohledech mezi 24 kandidáty vynikal. Jeho největším problémem byla nadváha – aby mohl letět do vesmíru, musel shodit 12 kilo. A protože k jeho silným stránkám patřila i silná vůle, podařilo se. Společně s ruským kosmonautem Gubarevem odstartoval 2. března 1978 kosmickou lodí Sojuz 28 k vesmírné stanici Saljut 6.

Protože propaganda tehdy byla v mnoha ohledech důležitější než věda, dělaly se s touto misí velké tajnosti. O Remkově cestě u nás předem prakticky nikdo nevěděl. Až o půl sedmé večer přerušila televize vysílání a šokovaným obyvatelům Československa ukázala záběry startující rakety. Teprve tehdy se lidé dozvěděli, že v dobývání vesmíru máme bronzovou medaili…

Co znamená ten titulek? Vladimír Remek si vzal do vesmíru talisman pro štěstí - figurku dobrého vojáka Švejka.

Ve vesmíru

Na palubě stanice Saljut čekala na kosmonauty řada úkolů – od pozorování rozmnožování řas, přes sledování změn jasnosti hvězd, až po měření fyzikálních vlastností různých materiálů. V průběhu mise došlo i několika zádrhelům. Když měl Remek z vesmíru promluvit k lidu, ukázalo se, že mu čeština moc nejde přes ústa. Propaganda tentokrát zcela zaspala – kosmonaut ovládal terminologii jen v ruštině, navíc mu dělal problém přenos hlasu se zpožděním: „Studoval jsem veškerou terminologii v ruštině a některé výrazy ani neměly český ekvivalent. A příprava na přenosy z oběžné dráhy sice proběhla, ale nikoho nenapadlo, že bych mohl mít problémy s češtinou, tím méně mne samotného,“ řekl v rozhovoru pro iDnes roku 2008

… a po návratu

Ve vesmíru strávil Vladimír Remek 7 dní, 22 hodin a 18 minut. Po návratu se okamžitě stal symbolem úspěchu socialismu. Těžko dnes říct, jak moc se mu to líbilo – ale přiznejte se – vy byste se nechtěli stát miláčky národa? A lidé, kterým tehdy zoufale chyběla naděje i úspěch, si v Remkovi našli hrdinu, který jim chyběl.

Dostával tisíce dopisů, telegramů a pohlednic. Jenže brzy se ukázalo, že za úspěch se musí platit. Vladimír Remek musel skončit s létáním – byl tak důležitý, že si režim nemohl dovolit o něj přijít při nějaké banální nehodě. Stal se tedy majorem a v armádě vystřídal celou řadu funkcí – nakonec ji roku 1995 opustil jako ředitel muzea ve Kbelích. 

V současné době Vladimír Remek poslancuje v Evropském parlamentu za KSČM. 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.