Top galerie

Slovenský pouliční umělec Miloš Kmošek (vlevo) vystupuje v létě roku 2013 před Brandenburskou branou jako východoněmecký pohraničník. Podobná vystoupení byla později na tomto místě zakázána jako nevhodná.

Ulice kolem athénského náměstí Omonia byly kdysi elegantními nákupními bulváry, ale dnes působí melancholicky.

Ulice kolem athénského náměstí Omonia byly kdysi elegantními nákupními bulváry, ale dnes působí melancholicky.

Budova Sony centra v Berlíně (nahoře) stojí na moderním a naleštěném Postupimském náměstí, kde město kdysi dělila Berlínská zeď.

Policisté prohledávají mladého muže na Aischylově ulici nedaleko náměstí Omonia v Athénách. Od začátku krize se v této oblasti častěji vyskytují drogy, prostituce a AIDS.

Odlišný obrázek z centra Berlína: „Barbie: domov snů“ – plátěný domek pro panenky v životní velikosti s vodotryskem v podobě růžového střevíce na vysokém podpatku.

Kadeti řecké vojenské akademie si prohlížejí Parthenon. Starobylý chrám bohyně Athény na vrcholu Akropole je poškozen znečištěným ovzduším a v současné době se opravuje.

Příslušníci neonacistické strany Zlatý úsvit rozdávají cibuli a zeleninu obyvatelům Athén, kteří mohou prokázat svou řeckou národnost. Jsou to příděly, jimž se říká „vývařovna nenávisti“.

V letních měsících šumí ve Viktoriaparku ve čtvrti Kreuzberg umělý vodopád. Čtvrť je pojmenována podle železného kříže (Kreuz) na vrcholu kopce (Berg), vztyčeného na oslavu Napoleonovy porážky v roce 1815.

Moderní symbol národní hrdosti, muzeum Acropolis (vlevo), částečně financované z prostředků Evropské unie a dokončené roku 2007, vzhlíží k věhlasné řecké paměti­hodnosti − Parthenonu.

Na stěně internetové kavárny St. Oberholz na Rosenthaler Strasse je nápis „Das Leben ist Kein Ponyhof“ – Život není lehký.

V Athénách zasažených krizí se bortí základy civilizovaného života. Někteří lidé se musí přehrabávat v odpadcích, aby našli zbytky jídla.

Součástí památníku na ulici Bernauer Strasse je i tvář pětadvacetiletého Dietera Weckeisera (vpravo dole), který byl zabit v roce 1968 při pokusu přeplavat Sprévu a dostat se do Západního Berlína.

Řecká pravoslavná církev denně rozdává jídlo deseti tisícům lidí. V mnoha sklepeních ve středu Athén žijí přistěhovalci (jako Bengálci na snímku) v podmínkách, jaké známe z Dickensových románů: v jedné místnosti se jich tísní šest nebo sedm.

Umělecká sbírka Christiana a Karen Borosových umístěná v nacistickém bunkru využívá berlínskou posedlost vztahem mezi minulostí a přítomností. V „Lese“ Michaela Sailstorfera visí stromy vzhůru kořeny a otáčejí se.

Fanoušci sledují koncert hip-hopového zpěváka jménem MC Yinka, který se narodil v Řecku nigerijským rodičům. Vystoupení se konalo nedlouho poté, co antifašistického rappera Pavlose Fyssase zavraždil příslušník Zlatého úsvitu.

Britský architekt Norman Foster rekonstruoval v 90. letech minulého století budovu Říšského sněmu, Reichstagu, která pocházela z roku 1894 a byla zničena během 2. světové války. Doplnil ji o ústřední skleněnou kupoli, jež symbolizuje průhlednost.

Rodinná narozeninová oslava v taverně Diporto Agoras (Dvě brány na tržišti) zrcadlí ducha starých Athén: povídání, víno, tabák a jídlo z moře i ze země.

Německý prezident pořádá každé léto v zahradách zámku Bellevue, svém oficiálním prezidentském sídle, Bürgerfest neboli občanskou slavnost.

Příslušník Zlatého úsvitu uctívá památku Manolise Kapelonise a Giorgose Fountoulise, kteří byli zastřeleni v listopadu 2013 odplatou za smrt antifašistického rappera Pavlose Fyssase.

Berlínský Památník holocaustu nedaleko Brandenburské brány na ploše jednoho městského bloku je labyrintem tmavě šedých sarkofágů. Návštěvníci mohou bezcílně putovat mrtvými soutěskami žalu.

Zvětšit