Pro Džajpur se stalo typické používání dřevěných tiskátek různých tvarů a velikostí – tzv. bunt.
Jana Hunterová
Muži namáčejí nekonečně dlouhé stohy látek a pak z nich začínají přebytečnou barvu vytloukat o kamenné desky.
Jana Hunterová
Po vysušení je nutné textilie vyprat v kyselé lázni, aby se z ní odstranilo nefixované barvivo.
Jana Hunterová
Kyselá lázeň pomáhá smýt nefixované barvivo.
Jana Hunterová
Pestrobarevné vzory tradičních indických látek střídá barva červená, zelená, bílá i hnědá.
Jana Hunterová
Prádlo perou především muži.
Jana Hunterová
Vedle nádrží se pomalu otáčí velké válce, na kterých jsou navinuté světlé pásy tkanin. Procházejí betonovým žlabem s vybělovací lázní.
Jana Hunterová
Vytvářejí kulisy soukromého světa rodin, které zdědily nádherné řemeslo po svých otcích a ti zase po svých.
Jana Hunterová
Ty větší látky přehazují ženy na provazy natažené mezi kůly a ty největší rozvěšují muži na vysokou dřevěnou konstrukci. Hbitě po ni šplhají a s velkou pečlivostí tkaniny rozkládají po tyčích, aby usc
Jana Hunterová
Pro Džajpur se stalo typické používání dřevěných tiskátek různých tvarů a velikostí – tzv. bunt.
Jana Hunterová
Původně se používaly přírodní barvy jako je například indigo, dnes jsou nahrazeny syntetickými barvivy.
Jana Hunterová
Razítkový tisk se stal velmi populární, protože umí jednoduše vytvářet složité vzory na velkých plochách bavlněných či hedvábných tkanin.
Jana Hunterová
Tradice ručně tištěných a barvených látek v Indii sahá až do 12. století.
