Zářící mlha nad arizonským Phoenixem má naprosto přirozené vysvětlení: jde o spaliny z rakety SpaceX, která odstartovala z Kalifornie.
Mike Olbinski
Čtyři lasery protínají oblohu nad pouští Atacama v Chile, která je domovem Velmi velkého dalekohledu Evropské jižní observatoře. Lasery pomáhají měřit atmosférické turbulence, což umožňuje zároveň zachytit snímky stejně ostré jako ty pořízené z vesmíru.
Gerhard Huedepohl
Na snímku z kosmické sondy NASA nazývané Juno víří mraky na Jupiterově severní polokouli ve spletitých vzorech. Při zpracování vědec Kevin Gill pečlivě zarovnal surové snímky, které sonda Juno pořizuje, zatímco se otáčí dvakrát za minutu.
NASA/JPL-CALTECH/SWRI/MSSS/Kevin M. Gill
Velitel Mezinárodní vesmírné stanice Alexander Gerst má lepší výhled na naši domovskou planetu než většina lidí, což se dá posoudit podle této malbu připomínající krajiny jihoafrického západního pobřeží.
ESA/NASA-A. Gerst
Oficiálně se tento pestrý shluk prachu, plynu a jasných mladých hvězd – zde na snímku z Velmi velkého dalekohledu v Chile – nazývá NGC 2467. Mlhovina si však vysloužila přezdívku Lebka a zkřížené hnáty.
ESO
Měsíc, taneční partner Země, vyfotografovaný z Mezinárodní vesmírné stanice vykukuje nad rozostřenou modrou vrstvou atmosféry.
NASA
Na snímku z Mezinárodní vesmírné stanice vyčnívá indonéský ostrov Jáva z temnoty Indického oceánu jako blyštivý šperk. Jáva s více než 141 milionem obyvatel je geografickým a ekonomickým srdcem Indonésie a zároveň nejlidnatějším ostrovem světa.
NASA
Silueta fotografa v utažském Moabu se rýsuje proti noční obloze, která odhaluje galaxii Andromedu, Mléčnou dráhu a Měsíc. snímek vyhrál velkou cenu v každoroční astronomické fotografické soutěži pořádané Královským muzeem v Greenwichi.
Brad Goldpaint
7. října 2018, kdy Mezinárodní vesmírná stanice obíhala 412 kilometrů nad Jižní Austrálií, zachytila palubní kamera tento nebeský pohled na zářící zemskou atmosféru s hvězdným pásem Mléčné dráhy v pozadí.
NASA/JSC
Sonda NASA Mars Reconnaisance Orbiter shlíží na svahy hory ve Valles Marineris, největším známém systému kaňonů ve sluneční soustavě. Napříč krajinou se vlní písečné duny posouvané marsovskými větry.
NASA/JPL-CALTECH/University of Arizona
Mlhovina Kočičí tlapka (na snímku ze Spitzerova vesmírného dalekohledu) je oblast formujících se hvězd, která leží vně Mléčné dráhy. Nové hvězdy zahřívají okolní plyny, které se mohou rozpínat tak, že vytvářejí bubliny.
NASA/JPL-CALTECH
Oceněná fotografie složená z 20 samostatných snímků ukazuje Mléčnou dráhu na pozadí soustavy radioteleskopů stanice Mingantu ve Vnitřním Mongolsku, regionu na severu Číny.
Tianhong Li
Na tomto oceněném snímku jsou hranice měsíčního Moře klidu a Moře jasu, zde zobrazených v odstínech modré a oranžové, plné kráterů. Místo přistání Apolla 17 se ukrývá v terénu na levé straně.
Jordi Delpeix Borrell
Snímek z Hubbleova vesmírného dalekohledu ukazuje galaxii Messier 98, která se nachází v souhvězdí Lva vzdáleném 35 milionů světelných let. Tato galaxie objevená v roce 1781 strukturou připomíná naši Mléčnou dráhu. Je proslulá výskytem supernov.
NASA/ESA HUBBLE SPACE TELESCOPE
Polární záře tančí na noční obloze nad kostelem a koňmi v Selfossu na Islandu. „Poté, co jsem několik hodin fotografoval, jsem fotoaparát odložil a šel se dovnitř ohřát. V tu chvíli se obloha znovu rozzářila barvami,“ říká autor snímku Jaynie Bunnell.
Jaynie Bunnell
Kosmonaut NASA Mark Vande Hei zachytil noční pohled na jihovýchodní část USA z Mezinárodní vesmírné stanice 402 km od Země. Velké městské oblasti regionu, od Little Rocku v Arkansasu (vlevo) až po floridské pobřeží (nahoře vpravo), svítí oranžově.
NASA/Mark Vande Hei
Uvnitř mlhoviny Serpens, vzdálené 1 300 světelných let, vrhá prachový disk kolem hvězdy HBC 672 podivuhodný stín, který v pravé horní části tohoto snímku vypadá jako negativ světelných kuželů majáku.
NASA/ESA HUBBLE SPACE TELESCOPE
Na fotografii z kosmické sondy NASA Juno je cyklona na Jupiterově severním pólu lemovaná osmi menšími víry. Barvy připomínající lávu ve skutečnosti reprezentují nízké teploty. Žluté mraky mají pouhých −13 °C, a tmavě červené mraky dokonce −118 °C.
NASA/JPL-CALTECH/SWRI/ASI/INAF/JIRAM
Písek se hromadí do dun na dně marsovského kráteru Lyot, jak jej na snímku zachytila sonda NASA Mars Reconnaissance Orbiter. Tato duna se ve zvýrazněných barvách zdá světle modrá, protože se její zrnka liší velikostí a složením od okolních sedimentů.
NASA/JPL-CALTECH/University of Arizona
Velkolepé mraky víří jako inkoust v Jupiterově Severním mírném pásu, zde pozorovaném sondou NASA Juno. Pohled obsahuje bělavé „vystupující“ mraky a bílý ovál, což je jistý druh anticyklonové bouře, která je menším příbuzným Jupiterovy Velké rudé skvrny.
NASA/JPL-CALTECH/SWRI/MSSS/GERALD EICHSTÄDT/Seán Doran
Oslnivá polární záře se 4. listopadu 2018 blyští nad Aljaškou.
Brandord Fenton