Top galerie

Etničtí Kurdové, jejichž domovy v Sýrii, ve městě Ajn al-Arab (Kobane), jsou vystaveny útokům, zatlačují plot z ostnatého drátu na tureckých hranicích.

Etničtí Kurdové, jejichž domovy v Sýrii, ve městě Ajn al-Arab (Kobane), jsou vystaveny útokům, zatlačují plot z ostnatého drátu na tureckých hranicích.

Celé hodiny poté, co turečtí vojáci vyříznou do hraničního plotu díru, uprchlíci z Ajn al-Arab neustávají proudit přes hranice. Nesou si jen šaty, jež právě mají na sobě, a pár tašek, které si ve spěchu sbalili.

Pětiletý Ahmad se rozplakal, když se konečně dostal se svou rodinou bezpečně do Turecka. Ve třech dnech vykonalo tuto traumatizující cestu na 150 000 Kurdů. Překračovali turecké hranice na mnoha místech.

Vířící vítr zvedá smetí a zbytky rostlin rozšlapaných migrací ze Sýrie. Točitý vzdušný vír přepadl příbuzné, přátele i cizí lidi ochotné pomáhat. Ti všichni čekají, aby uvítali uprchlíky přicházející do Turecka.

Ve východním Turecku vede Paul Salopek svou mulu kolem královského hrobu Karakuş, postaveného v prvním století př. n. l. jedním z mnoha vládnoucích států v této oblasti. Když Syřané začali 110 kilometrů jižně odtud proudit přes hranice.

Archeologové zkoumají 9 000 let zvratů a otřesů na nalezišti Oylum Höyük v jihovýchodním Turecku. Kdysi to byla oblast úrodných zemědělských hospodářství a důležitých obchodních cest.

Nové improvizované domy postavené z velkých kontejnerů v táboře Kilis 2 lemují širokou ulici, po níž se pohybují hlavně děti na kolech a dospělí pěšky.

Mohammad Magelk pečuje o oázu, kterou vytvořil v prašném táboře Nizip 1, kde nyní žije více než 11 000 Syřanů. Žije zde dva roky a během té doby potkal ženu, s níž se oženil a založil rodinu.

Pět členů rodiny pana Hilwy sdílí šest metrů dlouhý kontejner v táboře Kilis 1. Jsou v něm kuchyňské spotřebiče na přípravu jídla, postel pro každého, koupelna a obývací pokoj, kde mají televizní přístroj s plochou obrazovkou.

Přibližně 350 000 Syřanů, kteří se usadili ve městě Gaziantep a okolí, nemá snadný život. Ženy a děti se shlukují kolem pracovníka pekařství vydávajícího kupony na bezplatný chléb.

V táborech jako tady ve druhé třídě školy v Nizipu 1 je pravděpodobnější, že děti tráví své dny ve škole.

Zoufalé úsilí najít nějaký příbytek – při současném nedostatku ubytování – přivedlo rodinu těchto spících dětí (dole) na zemědělskou usedlost. Nájemné za jedinou místnost, kde teď bydlí šest lidí, činí 150 dolarů měsíčně.

V historickém centru města má jedenáctiletý Adnán práci, při níž noří nově dokončené měděné šálky a čajové konvice do lázně, aby se z nich spláchly chemikálie. Pracuje ilegálně, aby pomohl živit rodinu, jako mnoho jiných dětí uprchlíků v Gaziantepu.

Dítě z Nizipu 1.

Nad Syřany, kteří uprchli do Turecka, visí temný mrak nejistoty. Konflikt v jejich zemi by se mohl protáhnout na celé roky a uprchlíkům by nezbylo než přemýšlet, kdy – a zda vůbec někdy – se budou moci vrátit.

Zvětšit