ROZHOVOR: Správce české antarktické stanice o budoucnosti projektu Czech Polar

Zdroj: Jan Kavan

Lišila se něčím tato sezóna od ostatních, které jste zažil?
Byla expedice s nejhladším a nejrychlejším průběhem přepravy, za což vděčíme jak stále sílícím zkušenostem, tak stále lepší spolupráci s domácími i zahraničními poskytovateli logistických služeb. Novinkou pro nás všechny pak bylo zavedení používání nových technologií (např. využití terénních čtyřkolek pro transport vědeckého vybavení a zvýšení bezpečnosti pohybu vědců terénem, či zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie), které pozitivně ovlivnilo všechny aspekty života a práce na stanici.

Co bude podle Vás nutné na stanici do budoucna vylepšit, upravit (přece jen je v provozu už 10 let)?
Především díky (letos končícímu) projektu MŠMT na podporu provozu stanice a zvýšení její kapacity na 20 osob se stanice co do poskytovaného komfortu blíží svému technologickému optimu. Určitě bychom v budoucnu rádi pokračovali ve zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a ve vývoji trvale udržitelných technologií včetně dalšího vylepšování systémů pro zamezení introdukce nepůvodních (mikro)organismů do Antarktidy. Především ale bude třeba doplnit a inovovat laboratorní i terénní vědecké vybavení stanice, abychom i v budoucnu zůstali platnými a rovnocennými partnery ostatních států činných ve výzkumu této stále důležitější části naší planety.

Jak vypadají vyhlídky financování provozu stanice na příští roky?
Současná situace by se dala popsat jako „napjaté očekávání". Naše „rodné" Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy právě žádá na Ministerstvu financí o navýšení rozpočtu na podporu Velkých infrastruktur pro vědu, výzkum a inovace na příští roky. Pokud se svou žádostí uspěje, máme naději, že další provoz České vědecké stanice J.G. Mendela bude (alespoň částečně) podpořen. Přestože se aktivně snažíme najít a zabezpečit nejrůznější alternativní zdroje financování (mj. spoluprací s průmyslem na vývoji a testování pokročilých technologií, či spoluprací s Českým antarktickým nadačním fondem, jehož posláním je podpora české vědy v polárních oblastech). Už nyní je ale zřejmé, že bez finanční podpory státu je provoz této unikátní vědecké infrastruktury dlouhodobě neudržitelný.

Mohlo by se tedy stát, že by zde výzkum po deseti letech úspěšné činnosti stanice skončil?
Stát by se to opravdu mohlo, ale věříme, že k tomu nedojde. Doufáme, že se vhodné řešení brzy najde; opuštění takto slibně se rozvíjejícího vědeckého projektu by bylo jednak velikou škodou jak z hlediska vědeckého (teprve dlouhodobě měřené údaje mohou být plně využívány pro klimatologické studie), tak také z hlediska národní hrdosti a mezinárodní prestiže. Nutnost opuštění českého vědeckého programu v Antarktidě by pak s sebou nesla další závažné konsekvence pro celou Českou republiku - mimo nezanedbatelné mezinárodní ostudy také ztrátu pracně získaného konzultativního statutu mezi státy antarktického smluvního systému, či nutnost nést náklady na demontáž a odvoz stanice vysoko překračující náklady na její další provoz.

A jak to vypadá s přípravou a zajištěním příští expedice?
Co se příští expedice týká, je tato situace pochopitelně ještě vyhrocenější. S nejistým rozpočtem na příští kalendářní rok je dost těžké (ne-li nemožné) připravovat akci, která se musí naplánovat během prázdnin a naplno rozjet už na podzim letošního roku.

Problém s nešikovně umístěným začátkem roku ostatně mají výzkumníci jižní polární oblasti už tradičně z více úhlů pohledu - v době, kdy všichni ostatní vědci mají čas na psaní projektových zpráv a žádostí o nové granty, jsou polárníci buď na cestě, nebo v plné práci v terénu - pozn. redakce.

Je jasné, že citlivé přístroje pro běžící dlouhodobé monitoringy není možné nechat dva roky bez údržby. Pokud by se jedna expedice vynechala, ztratily by se tím totiž hned dva roky měření a všechny dosud investované peníze a nemalá vynaložená námaha mnoha lidí by tak značně (ne-li zcela) ztratily smysl. V případě pokračování nejistoty dalšího financování provozu stanice je tedy naším cílem získat prostředky k zajištění alespoň minimální výpravy v příští vědecké sezóně 2015-16, která by provedla nezbytnou údržbu těchto přístrojů, stažení (uložení) cenných dat a zabezpečení měření alespoň na jeden další rok (tj. 2016). Doufejme ale, že žádné provizorium nebude potřeba a bude možno pokračovat v důstojném provozování všech významných českých výzkumných infrastruktur, ke kterým stanice J.G. Mendela v Antarktidě právem patří.

Související články