Co zavinily islandské sopky? Zákaz létání i Francouzskou revoluci

Islandská sopka Katla hrozí. Za poslední měsíc se otřásla víc než pětsetkrát a noviny hrozí, že její erupce by mohla Evropu hrozivě poškodit.

Co zavinily islandské sopky? Zákaz létání i Francouzskou revoluci

Noviny tentokrát nepřehánějí – silná erupce Katly by mohla náš světadíl hodně poškodit. Islandské sopky už Evropě zavařily vícekrát…

Katla je velice aktivní sopka, mezi roky 930 a 1918 explodovala šestnáctkrát. To, že za posledních 100 roků byla klidná, se dá považovat spíš za výjimku. Předchozí erupce byly velmi různorodé – některé zcela drtivé, jiných si lidé ani v Evropě ani na Islandu téměř nevšimli. 

Konvička zabíjí

Katla znamená Konvice. Nevinný název však skrývá smrtící přírodní jev. Například poslední erupce sopky 1918 měla sílu VEI5 – pro zajímavost celá škála má osm stupňů – a trvala 24 hodin. Z kráteru se tehdy vyhrnulo tolik lávy, že se jižní pobřeží ostrova prodloužilo o pět kilometrů. Katla tehdy uvolnila celkem 0,7 kilometru krychlových hmoty. Výrazně větší byla erupce z roku 1755. Tehdy sopka vychrlila ještě dvakrát tolik hmoty, podle seizmologů se jednalo o vůbec největší výron magmatu za celé období čtvrtohor. Většina těchto erupcí způsobila větší či menší zemětřesení a povodně.

Katla měla na život na Islandu vždy velmi intenzivní dopad. Než vznikla roku silnice Hringvegur, lidé se vyhýbali rovině kolem sopky; báli se výbuchů zpod ledovce. Islandské vulkány měly na Evropu vždy velký vliv - o to přesto, že o něm dlouho téměř nikdo nevěděl. Nejvíc Evropu změnila erupce sopky Laki před 200 roky.

 

Kdy dojde k erupci? Média nejspíš panikaří trošku zbytečně. Citují britského geologa, který tvrdí, že k erupci Katly dojde velmi brzo. Vulkanolog Ford Cochran, který pracuje i pro National Geographic, však mluvil o blízké budoucnosti z hlediska geologického. To znamená, že erupce může nastat v horizontu 1000-10 000 let. Erupce Katly jsou často navázané na výbuchy jiných sopek na Islandu. Pokaždé, když došlo k erupci vulkánu Eyjafjallajökull, následovala Katla krátce poté. Připomeňme, že Eyjafjallajökull chrlil lávu naposledy před rokem – popel z něj tehdy znemožnil lety po Evropě na několik týdnů.

 

Revoluční sopka 

Laki chrlilo popel a lávu po dobu osmi měsíců – od června 1783 do února 1784. Na Islandu došlo po erupcích ke změnám počasí, řadu měsíců nebylo vidět Slunce, umíral dobytek následný hladomor připravil ostrov o čtvrtinu obyvatel. Následky se ale projevily i mnohem dál… 

Částice prachu síry donesl vítr až do severní Evropy; mračno zakrylo oblohu nad Norskem, Francií, Itálií i Španělskem. Podle historiků způsobil mrak popela ochlazení nad kontinentem a kvůli němu zažívala Evropa několik dalších let extrémní výkyvy počasí. Podle britského historika Gilberta Whitea bylo léto roku 1783 děsivé: “podivná mlha visela nad celým světadílem několik týdnů a nikdo si nedokázal vysvětlit její původ. Něco takového lidé nepamatovali…“ 

Sopečný popel se dostal i do českých zemí a notně vyděsil naše obyvatelstvo. Časopis Vesmír cituje z kroniky jihočeského Velešína: "…okolo 19. června začaly se velmi hrozné a strašlivé mlhy na obloze a trvaly okolo 6 neděl tak, že mnohokrát slunce od té mlhy zastíněno bylo a jenom tak na způsob červeného kolečka velmi málo barvy k spatření bylo. Pod těmi mlhy ale obilí velmi dobrý zrůst mělo." U nás si lidé vysvětlovali příčinu podivného počasí všelijak, především jako boží trest. Protože byl krátce předtím uzákoněn toleranční patent, objevovaly se narážky právě na něj. Správnou příčinu tohoto efektu odhalilo jen několik vědců, například budoucí americký prezident Benjamin Franklin.

 

Zima nese smrt 

Po létě přišla zima – studená zima. Úroda byla následujícího roku velmi slabá – slabý sluneční svit nedodal rostlinám dostatek energie a dovoz potravin tehdy nepřipadal v úvahu. Zejména ve střední Evropě, především ve Francii, to mělo katastrofální následky. Zchudlé venkovské obyvatelstvo migrovalo do měst, kde tvořilo rychle se radikalizující vrstvu. Francouzská vláda neměla kvůli slabé úrodě dost financí, aby mohla dál pokračovat v prestižních projektech (např. přístavy na pobřeží Atlantiku), tím zase přišlo o práci místní řemeslnické obyvatelstvo. Následkem všech těchto změn byla roku 1789 Velká francouzská revoluce…

Podívejte se na neskutečné záběry pořízené při loňské erupci sopky Eyjafjallajökull:

 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.