„Všechna světová náboženství s jejich důrazem na lásku, soucit, toleranci a odpuštění chtějí a také prosazují vnitřní hodnoty. Ale realita dnešního světa je taková, že zakládat etiku v náboženství už není oprávněné. To je důvod, proč jsem stále víc přesvědčen, že přišel čas najít způsob přemýšlení o duchovnosti a spiritualitě mimo rámec náboženství.“ Kdyby tohle napsal nějaký průměrný Evropan, asi by se nad těmito větami nikdo příliš nepozastavil. Ale jejich autorem je tibetský dalajláma.

Napsal je minulé pondělí na svůj facebookový profil. Okamžitě se kolem toho rozšířila obrovská diskuze, v České republice však tato zpráva poněkud zapadla. Je to škoda, protože ukazuje, kam až sahá současné náboženské myšlení – a především, jak se v (post)moderní době rychle mění. 

Dějiny zahalování. Proč nádherné muslimky skrývají tváře?

Co nahradí náboženství?

Dalajláma nenavrhl, co by mohlo náboženství nahradit – je to natolik složitá otázka, že odpovědět na ni není v jeho silách. Ale jedna skupina už odpověď našla: někteří vědci navrhují, aby místo, které v západním světě stále rychleji uprazdňuje náboženství, nahradila věda. Už to stejně v mnoha ohledech udělala, tak proč by vědecké myšlení nenahradilo náboženské uvažování úplně?

Jedním z největších zastánců tohoto názoru je Sam Harris – ateista a vědec. Tento známý neurovědec, autor knihy Konec víry, nedávno poskytl rozhovor magazínu Globe and Mail. Dovolíme si část odcitovat - byť Harrisovy odpovědi nejsou dokonalé ani vše vysvětlující, docela dobře ilustrují, co by mohlo náboženství nahradit: „V okamžiku, kdy si připustíme, že otázky na dobro a zlo, na dobré a špatné jednání, se ve skutečnosti ptají na kvalitu života člověka nebo zvířete, zjistíme, že v principu na tyto otázky může najít odpovědi i věda. Lidská zkušenost závisí na všem, co nějak ovlivňuje stav našeho mozku – od změn v našem genomu až po cykly v globální ekonomii. Důležité detaily genetiky, neurovědy, psychologie, sociologie, ekonomie a dalších věd jsou fantasticky komplikované, ale pořád se jedná o fakta – a proto musejí nutně padat do oblasti vědy.

Měli bychom si ponechat slovo morálka pro způsob, jakým ovlivňujeme zkušenosti jiných – ať už je to k lepšímu nebo horšímu. Někteří lidé používají výraz morálka v jiném významu, to je samozřejmé, ale myslím, že máme vědeckou odpovědnost za to, abychom používali pojmy v co nejužitečnějším významu. Přece definujeme termíny jako medicína, kauzalita, zákon nebo teorie – k neprospěchu homeopatie, voodoo, křesťanské vědy a dalších odvětví lidské ignorance. A proto máme přece stejnou svobodu, když budeme hovořit o konceptech jako dobro a zlo. Jakmile přijmeme, že „morálka“ se vztahuje ke kvalitě života člověka nebo zvířete, pak není důvod pochybovat, že je možná věda o morálce. Nakonec existují principy biologie, psychologie, sociologie a ekonomie, které nám umožnily, aby se nám v tomto světě dařilo – je tedy jasné, že v tomto světě nemůžeme vzkvétat, aniž bychom se těmito zásadami neřídili.“

Když se křesťané modlí k Bohu, hovoří s konkrétní osobou

Harris věří, že náboženství už nemá v dnešním světě žádné místo. V rozhovoru dále řekl: "Náboženství nemá v našem morálním vesmíru větší význam než bohové sídlící na Olympu. Samozřejmě nepopírám, že věřící lidé příležitostně dělají dobré věci na základě své víry. Ale i zde jim náboženství poskytuje špatné důvody být dobrými - přestože ve skutečnosti existují i dobré důvody. Jistě, lidské vědomí nám nabízí široké spektrum pro transcendentní zkušenosti a zážitky. Ale i ten nejmystičtější jev musí být nějakým způsobem založen na přírodních zákonech. A o takové zkušenosti se už dá diskutovat, aniž bychom uráželi naše čím dál větší znalosti o fungování vesmíru."

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Dějiny zahalování. Proč nádherné muslimky skrývají tváře?
• Uzbecká bavlna dala práci a zničila zdraví. A s ním i přírodu
• VIDEO: Jak se v Africe stěhovali nosorožci