Neandertálce vyhladily erupce

Série vulkanických výbuchů v Itálii a v oblasti Kavkazu údajně zdecimovala před 40 000 lety většinu nepočetných tlup neandertálců v Evropě a Asii.

Neandertálce vyhladily erupce
Neandertálce vyhladily erupce
Zdroj: archiv

Neandertálci byli fyzicky nejen zdatnější, než moderní typ člověka, ale jejich duševní schopnosti podle posledních výzkumů nijak nezaostávali za našimi přímými předky. Vědce proto o to více trápila otázka, jak je možné, že vymizeli.

S novou kontroverzní teorií přišli autoři studie v říjnovém vydání časopisu Current Anthropology.: série vulkanických výbuchů v Itálii a v oblasti Kavkazu zdecimovala před 40 000 lety většinu nepočetných tlup neandertálců v Evropě a Asii. Druh se dostal na samý pokraj vyhubení, z něhož neunikl.

Rekonstrukce neandertálské ženy vyhotovená pro NGS.

Moderní lidé v té době naopak žili především v africké kolébce a na jižním okraji Asie a následky vulkanické pohromy je nepostihly.

Samozřejmě jsou k dispozici jiné starší teorie, že moderní lidé je vyhladili nebo populačně pohltili. Jenže i pro takové scénáře chybí důkazy a rozdílné genetické výzkumy vyvracejí a potvrzují možnost křížení neandrtálců s lidmi. A na Blízkém východě se nalezly stopy, které potvrzují, že tlupy neandertálců a moderních lidí žily po dlouhou dobu i vedle sebe, aniž by vedly vyhlazovací válku. (Poslední genetický výzkum zveřejněný letos v květnu pak dokazuje, že každý člověk má v sobě 1 až 4 procenta neandertálské DNA, přitom vzájemná odlišnost obou druhů je podle genetiků je půl procenta.)

Možnost vyhynutí stimulovaného přírodní katastrofou má tak logické souvislosti. Je třeba si uvědomit, že lidská či neandertálská populace nebyla nijak rozsáhlá a často se pohybovala na hranici vyhynutí druhu, kdy se počet jejích příslušníků na celém světě počítal na tisíce. (Více si přečtěte v článku Lidé byli milion let druhem na vymření)

Rekonstruovaná neandertálka při lovu

Nová studie je založena na analýze vzorků pylů a popela z daného období, které bylůy odebrány v Rusku v jeskyni Mezmajskava. Obsah vulkanického popela v kritickém čase převýšil výskyt pylu. Regionální přírodní katastrofa mohla mít tak mohla ovlivnit klima a následně vegetaci a s ní související potravní řetězec.

Analyzovaly jsme všechny vrstvy a srovnávali obsah vulkanického popela. A na popel nejbohatší vrstva koresponduje s uvažovanou sérií erupcí, kdy se ve vrstvě nevyskytuje stromový pyl a jen velmi málo pylu z jiných rostlin. Je to taková sterilní vrstva, uvedla pro NG členka výzkumného týmu Naomi Cleghornová.

Takový úbytek rostlin by okamžitě zdecimoval býložravé živočichy, což by ovlivnilo i neandertálce. Myšlenka vyhynutí neandertálců následků přírodní katastrofy byla v literatuře zmiňována, ale my jsme pátrali po konkrétním mechanismu, jak k tomu mohlo dojít, dodává Cleghornová, která působí jako antropoložka na University of Texas v Arlingtonu.

Pokud by i další důkazy z dalších míst potvrdily tuto teorii vyvstal by před námi pomalé zkázy druhu, která se namnoze podobá scénářům po jaderné válce, kdy obyvatelé zpustošené krajiny postupně vymírají kvůli zimě a nedostatku potravin.

Neandertálci byli ne tak dávné době vyobrazováni jako hominidé s mnohem silnějšími opičími rysy, protože se také mělo za to, že jde o přímé předky lidí.

Neandertálci přitom přečkali několik dob ledových a byli dobře přizpůsobeni na extrémní proměny počasí. Ale sopečný ohňostroj před 40 000 lety byl naprosto unikátní pohromou, které druh do té doby nemohl čelit. Šlo o výbuchy vulkánů na rozsáhlém území v přibližně stejném čase. Přitom jediná z těchto erupcí v oblasti dnešní Itálie byla nejsilnější za uplynulých 200 000 let v Evropě.

Nicméně mnozí vědci jsou stále skeptičtí k celé teorii, protože ona unikátní sopečná aktivita není přesně určena a není jasné kolik těch erupcí bylo a v jakém časovém úseku - zda šlo o týdny, měsíce či roky.

Antropolog John Hoffecker pak dokazuje, že v Evropě byli neandertálci přečísleni lidmi už před uvažovanou vulkanickou pohromou. Nicméně uznává, že sopky mohly zasadit druhu finální úder. Cleghornová ovšem zásadně nesouhlasí s tím, že by byla lidská populace v Evropě před 40 000 lety nějak výraznější. Naopak, podle ní nastal boom druhu Homo sapiens až po celkovém vymizení neandrtálců.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články