Otroci budoucnosti: Umělé bakterie

Uměle naprogramované bakterie produkující levná biopaliva nebo pohlcující skleníkové plyny – to jsou přísliby výzkumu Craiga Ventera, který stvořil buňku se syntetickou DNA, která se začala množit.

Otroci budoucnosti: Umělé bakterie

Uměle stvořená bakterie M. mycoides

Může to být počátek nové průmyslové revoluce nebo i pohromy. Craig Venter, který už má zasebou dešifrování lidského genomu a vytvoření umělého viru, nyní udělal krok k výrobě živých organismů na zakázku. Ve svých laboratořích v Marylandu a Kalifornii okopíroval bakteriální DNA Mycoplasma mycoides, a pak ji uměle syntetizoval. Pak vložil uměle získanou informaci – genom - do hostitelské buňky zbavené DNA, která pocházela od jiné bakterie.

Hostitelská buňka vloženou DNA přečetla a začala se množit – žít a nové buňky měly okopírovanou syntetickou DNA. Přitom výsledná umělá bakteri M. mycoides není identická se vzorem, podle kterého Venterův tým opisoval. Do genomu vložili specifické informace, které syntetické bakterie od původních zřetelně odlišují.

Do budoucna to znamená, že vědci mohou stvořit různé specifické mikroby. Ovšem musí umět požadované efekty umět zakódovat do DNA. A v tom je právě háček.

Sami genetici to přirovnávají k psaní slepého na papír. Sice umí psát písmena a zná slova, ale nemohou si být tak úplně jisti výsledkem, že jejich DNA hostitelský buňka přečte a bude se chovat požadovaným způsobem. Mnozí vědci proto také trochu shazují Venterův postup s tím, že život nestvořil, ale okopíroval.

Craig Venter

I přesto je však výsledek Venterova výzkumu který během 15 let již stál 40 miliónů dolarů významným milníkem. „Jestliže přimějeme buňky k produkci podle našich potřeb, mohly by nás zásobovat ropou a napravit škody na životním prostředí pohlcováním oxidu uhličitého,“ načrtl možnosti využití umělého života Venter, který již spolupracuje s farmaceutickými firmami i producenty paliv.

Ovšem řada kritiků přirovnává tento rozvoj genetických technologií k hraní na Boha a varuje, že se umělé mikroby mohou stát zdrojem děsivé pohromy. BBC například cituje doktorku Helen Wallaceovou z britské organizace Genewatch, která sleduje rozvoj genetických technologií: „Když vypustíte nový organismus, můžete napáchat více škody než užitku.“

Wallaceová navíc upozorňuje, že jedním z hlavních motorů Ventera jako soukromého vědce je zisky, který mu vrátí náklady vložené do výzkumu.

Nicméně varování před hrozbami je trošku bezzubé. Technologie nejsou dobré nebo zlé, to jen lidé je využívají i zneužívají. Džin byl vypuštěn už dávno v biblickém ráji. A alespoň trochu nás snad může utěšit, že výzkum doktora Ventra probíhá všem na očích a on sám je úznávaným odborníkem, který byl i iniciátorem debaty o etice genetického výzkumu.

O tom jak rozporuplně přijímá vědecká komunita Venterův výzkum svědčí i reakce přírodovědce Freemana Dysona: "Tento experiment, který dává dohromady žijící bakterie vytvořené ze syntetických složek, je neobratný, nudný a neoriginální. Z hlediska estetického a intelektuálního je to špatný experiment. Ale jde nicméně o velký objev, který otevírá cestu novému světu syntetické biologie. Dokazuje to, že sekvencování a syntetizování DNA nám dává všechny nástroje pro tvorbu nových forem života. Nyní bude třeba tyto nástroje zlepšit a zjednodušit, a syntéza nových "tvorů" pak bude rychlejší a levnější. Nikdo nemůže předpovědět objevy a překvapení, které nám tato nová technologie přinese."

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.