Papežův nosorožec

Nosorožec nepatří zrovna mezi obvyklé dary. V tomto roce si však připomínáme 500 let od doby, kdy se jej portugalský král rozhodl věnovat papeži, protože se jednalo o vzácnost, která nebyla v Evropě k vidění více než 1000 let.

Rhinocerus

Portugalští objevitelé nejenže radikálně přemalovali obraz tehdy známého světa, jelikož se pravidelně setkávaly s jiným, nepoznaným a exotickým, ale též otevřeli dveře globálnímu obchodu.

Logistický problém

Portugalské karavely přepravovaly z dalekého Orientu do Evropy zejména cizokrajné koření, a tak když k němu měli námořníci přibalit nosorožce, narazili na menší logistický problém. Guvernér portugalské Indie, Afonso Albuquerque (1453–1515), který t.č. loboval za stavbu pevnosti v Diu, dostal nosorožce indického od sultána Muzaffara II. a rozhodl se jej doručit portugalskému králi Manuelovi I. (1469–1521).

Mýty opředený a v bestiářích s jednorožcem zaměňovaný lichokopytník se následně zabydlel v lisabonských zahradách paláce Ribeira. Těžkotonážní, bojově a excentricky vyhlížející creatura vyvolávala nebývalou pozornost a zvědavci se k ní sbíhali z „celé Evropy".

Král byl jen o něco méně vyjevený nežli prostý lid. Ostatně z díla Plinia Staršího (Historia naturalis, 77 n. l.) mu bylo známo pouze to, že mezi nosorožcem a slonem panuje mimořádně krutá rivalita, což se následně rozhodl podrobit experimentu. Napjatým zrakům přizvané královny a VIP hostů z řad portugalské nobility však slon pouze zamával ušima a z boje pláchnul, čímž učinil slibné podívané přítrž.

Památník objevitelů v Lisabonu

Nosorožec, slon a lev

Nedlouho poté, v prosinci roku 1515, se král Manuel I. rozhodl, že nosorožce ozdobeného zeleným sametovým límcem posetým zlatými růžemi daruje papeži Lvu X. Ačkoliv základní a určující rozdělení zámořských držav na španělskou a portugalskou sféru vlivu bylo vydáno v roce 1493 bulou Inter caetera (papežem Alexandrem VI.), portugalský vladař chtěl vzácným darem posílit zahraniční politiku v Orientu a upevnit si mezinárodní prestiž (rok předtím papeži k jeho radosti daroval vzácného bílého slona [albína] jménem Hanno).

Portugalští námořníci však při plavbě do Říma ztroskotali v prudké bouři u ligurijského pobřeží a do jednoho se utopili, a to včetně nosorožce indického, který je sice od přírody výborný plavec, ale ne natolik, aby plaval v poutech a řetězech. Nesmrtelným jej však záhy učinil dřevořez Albrechta Dürera (1515), který „nosorohé stvoření" zpodobnil „na dálku" v Norimberku na základě dvou popisných zpráv, z nichž jednu tvořila skica původem moravského tiskaře Valentima Fernandese.

Přestože z biologického hlediska nebylo vykreslení nosorožce zrovna přesné ( mj. podléhalo dobovým vizuálním schématům a „odělo" jej do zbroje jako rytíře či válečného koně), Dürerovi se podařilo vytvořit kodifikovaný obraz, který ilustroval vědecké i populární knihy po dalších 250 let a podle „historika umění" T.H.Clarka se jednalo o „nejvlivnější evropské zpodobení zvířete" všech dob.

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.