Pomalost jako dokonalá zbraň: Proč nejsou lenochodi vůbec líní?

Lenochodi nemají příliš lichotivou pověst. Jsou líní, hloupí a páchnou. Realita je trochu jiná. Pomalost je totiž absolutní zbraní v evolučním boji proti dravcům. Znáte snad lepší způsob maskování než splynutí s lesem?

Pravda, lenochodi jsou (zvlášť ve srovnání s dnešním světem) opravdu pomalí. Když jsou v plném nasazení, dokáží se pohybovat rychlostí šest centimetrů za vteřinu. Ale rozhodně nejsou líní. A nebezpečným predátorům se smějí do očí. Namísto rychlého úprku do bezpečného úkrytu, lenochod jen pomalu zavře oči a volí působivou strategii: neviditelnost. Jedním z jeho nejobávanějších predátorů je harpyje pralesní, největší okřídlený dravec Jižní Ameriky. Proti velkým drápům a silnému zobáku nemá lenochod žádnou šanci, pokud se ovšem nepohybuje tak pomalu, že ho oko orla nezahlédne. Lenochodi nejsou vůbec líní, jsou zkrátka jen velmi opatrní. A navíc jsou to mistři akrobacie!

Dokonalá strategie

Další zajímavostí je lenochodova srst. Nedávná studie ukázala, že je plná řas a hub, které jsou biologicky aktivní a chrání svého hostitele před parazity, kteří způsobují malárii a různé další choroby. Lenochod tyto mikroorganismy pravděpodobně využívá také k maskování. A to není zdaleka vše, tihle zvláštní medvídci mají další vlastnost, jež není příliš známá: mají neuvěřitelnou trpělivost. "Jejich žaludky váží třetinu jejich celkové hmotnosti, což je dvakrát víc, než bývá obvyklé pro zvíře jeho velikosti. Ukázalo se, že je to součást jejich neobvyklé trávicí strategie. Ve srovnání s jinými savci jedí relativně málo, ale to, co zkonzumují tráví až padesát dní. Z listů, které párkrát přežvýkají dokáží získat všechny živiny. To, co zbyde, jsou jen tvrdé koule vláknitých výkalů," vysvětluje Becky Cliffe z rezervace pro lenochody na Costa Rice.

Rituální kálení

Lenochod má zvláštní vyprazdňovací návyk. Namísto, aby vykonal potřebu v korunách stromů, vzhledem k tomu, že tam tráví většinu času, sleze na zem a u kmene stromu vykoná svůj kálicí rituál. Což je vzhledem ke kočkovitým šelmám velmi riskatní. Naštěstí se vyprazdňují jen jednou týdně. Ale proč vůbec podstupuje náročnou a nebezpečnou cestu na zem? Podle Becky Cliffe má tento návyk sexuální podtext. "Když je samička v plodném období, sešplhá na zem každý den. To se děje osm až deset dní každý měsíc. Hromada trusu je pak něco jako podání inzerátu do seznamky."

Mohlo by vás zajímat:

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Nejčtenější články

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.