Největší had na světě žil před 60 miliony lety. Uměl ulovit i krokodýla. Víme, jak vypadal

Největší had na světě žil před 60 miliony lety. Uměl ulovit i krokodýla. Víme, jak vypadal

Obrovský had se plazil před 60 miliony lety vlhkou džunglí Jižní Ameriky.

Po vyhynutí dinosaurů byl tento velikánský had největším predátorem na Zemi po dalších 10 milionů let.

Byl doslova králem džungle a představoval ohrožení pro mnoho zvířat. Vážil přes tunu a byl dlouhý asi 14 metrů. O objevu informoval server BBC.

„Ani ve svých nejdivočejších snech si nedokážete představit 14metrového hroznýše královského. Dnes měří největší hadi asi polovinu této délky,“ popisuje Carlos Jaramillo, vědecký pracovník z Smithsonian Tropical Research Institute a spoluautor objevu.

Ztracený svět plazů

Had dostal ihned vlastní jméno – Titanoboa. Vědci předpokládají, že je předchůdcem anakond a hroznýšů královských. Má se za to, že při usmrcování kořisti nepoužíval jed, ale místo toho kořisti doslova drtil obrovskou silou – a vědci ji přirovnávají k tlaku podobnému, jako kdybyste leželi pod tíhou jednoho a půl Brooklynského mostu v New Yorku. Nepředstavitelné, že?

Zkameněliny byly odhaleny při vykopávkách v uhelném dolu Cerrejon v severní Kolumbii před několika lety. Už v roce 2002 vědci objevili na tomto místě pozůstatky tropického deštného pralesa z období paleocénu – a považují jej za možná první les na planetě. Vedle zkamenělin rostlin byly objeveny i fosílie plazů nepředstavitelných rozměrů.

Socha obrovského hada v životní velikosti, byla vystavena ve Washingtonu. FOTO: Isifa

 

Objevili jsme neskutečný svět vyhynulých plazů – obrovské želvy a největšího krokodýla, jakého kdy kdo objevil,“ vypráví Jonathan Bloch, odborník na evoluci obratlovců na University of Florida. A našli tam také obrovského hada.

Po vyhynutí dinosaurů, tento tvor – velikánský had – byl největším predátorem na Zemi po dalších 10 milionů let,“ popisuje Bloch 

Už chyběla jen lebka

Vzadu uprostřed je Carlos Jaramillo, pracovník vědeckého týmu, který se na objevu podílel. FOTO: Isifa

Vědci však potřebovali lebku hada, aby měli úplnou představu o jeho vzhledu, stravě, a hlavně o jeho příbuzenském vztahu k dnešním plazům. Loni se vědecký tým rozhodl ji najít, přestože jejich očekávání nebyla veliká. 

Na rozdíl od naší lidské lebky nejsou kosti u hadů srostlé, ale spojuje je pojivová tkáň,“ vysvětluje Jason Head, specialista na hady z University of Nebraska. Po smrti se pojivo rozkládá a kosti pak doslova rozpadnou. Ale tento had byl přeci jen opravdu veliký, takže šance, že se najdou zachované kosti, byla o něco větší. Nakonec objevili tři lebky, podle kterých mohla být podoba tohoto plaza poprvé rekonstruována.

Replika v životní velikosti je nyní vystavena v  Smithsonian Natural History Museum ve Washingtonu a příští rok bude cestovat po světě. 

Objev pomůže pochopit důsledky oteplování

Hadi neumí regulovat teplotu svého těla, a jejich život tak doslova závisí na teplotě okolního prostředí.

Domníváme se, že Titanoboa dorůstal takové délky, protože tehdy, po vymření dinosaurů před 60 miliony lety, bylo na rovníku o mnoho tepleji. Myslíme si, že to je příčinou jejich tehdejšího velkého vzrůstu… Je to důkaz, že ekosystémy mohou přežívat v teplotách, které očekáváme v příštích sto, dvě stě letech. A umí se poprat o s vyšším obsahem CO2, kterého bylo v tehdejších dobách v ovzduší až dvakrát tolik…

Avšak Titanoboa měl na přizpůsobení miliony let. Náhlé změny klimatu, které se očekávají v blízké budoucnosti, však předpovídat nelze…

Zdroj: Smithsonian Tropical Research Institute / BBC
Úvodní foto: James Di Loreto (Smithsonian Institution)

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Autor: Redakce / sed

Sdílejte článek

Nejnovější komentáře

Vstup do diskuse

Večer v TV

Další produkty Sanoma Media