Muž, který zničil říši Inků

O Franciscu Pizarrovi se dá bez váhání říct, že byl jedním z nejlepších válečníků všech dob. Ve výsledku to ovšem znamená, že pro zlaté cetky zničil fascinující civilizaci.

Muž, který zničil říši Inků

O úspěchu expedice svědčí název pevnosti, kterou postavil - Přístav hladu.

Asi třicetiletý muž s uhlově černýma očima stál na přídi obstarožní plachetnice a pátral na obzoru po pevnině. Tím mužem byl Francisco Pizzaro, syn španělské vojáka. S výpravou 2500 kolonistů mířil k Novému světu, kontinentu, který teprve před deseti lety objevil Kryštof Kolumbus. Nikdo tehdy nemohl tušit, že ze všech osadníků právě Pizzaro Ameriku změní nejvíc.

Voják. Nic než voják

Jako potomek vojáka uměl Pizarro jen málo věcí – v podstatě jen dokázal bojovat. Naštěstí v Novém světě bylo příležitostí víc než dost. Krátce po přistání se připojil k výpravě Vasca de Balboa, který jako první pěšky překonal Panamskou šíji. Pizarro byl za své schopnosti odměněn – roku 1519 se stal starostou Panama City. Ale takové místo jeho podnikavou náturu moc neuspokojovalo. Když se doslechl o na jihu ležící indiánské říši přetékající zlatem, spojil se s dalšími dvěma dobrodruhy, knězem Hernandem de Luque a vojákem Diegem de Almagro. Společně vypravili expedici, která měla bájné město zlata dobýt. Této trojici rozhodně nechyběla odvaha, ve výpravě měli jen 80 mužů, na víc se jim nepodařily sehnat finance.

Proč je právě Francisco Pizarro osobností týdne? 16. listopadu 1532 provedl svůj největší trik - se 150 vojáky napadl sedmitisícové vojsko inckého panovníka a jeho samotného zajal. 

Výprava "neskončila" fiaskem jen proto, že se nikdo neodvážil tento výraz použít. Skutečnost však byla zdrcující. Od začátku se vojáci potýkali s nehostinnými podmínkami tropických pralesů, agresivními domorodci i nemocemi. Nepodařilo se jim dostat dál než na území dnešní Kolumbie. O tom, jaká panovala na výpravě atmosféra, svědčí i jména, která dali vojáci pevnůstkám postaveným během cesty: Puerto deseado (Vytoužený přístav), Puerto del habre (Přístav hladu) a Puerto quemado (Spálený přístav). Když byla výprava přepadena bojovnými indiány, musel dát Pizarro příkaz k návratu.

 

Vychytralý jako Španěl

Po návratu do Panamy však nesložil ruce do klína. Hned začal se společníky shánět peníze na novou výpravu. Ani ta však nebyla úspěšná. Během této expedice se však konečně dozvěděl nějaká fakta o říši, kterou chtěl dobýt. Nejednalo se o bájné Eldorádo, ale o impérium Inků.Teprve potřetí měl Pizarro štěstí. Byl nejen lépe vybaven, tentokrát byla jeho výprava třikrát větší, ale hlavně čerpal ze zkušeností Hernána Cortéze, kterému se několik let předtím podařilo dobýt říši Aztéků. 

Když se Pizzarova výprava vylodila u Tumbesu, byl doprovázen 200 muži s 50 koňmi. Tam se setkal s vládcem Inků, Atahualpou. Ten si musel říši vybojovat v krvavé občanské válce nad svým bratrem. Když mu Španělé namluvili, že jeho zemí jen procházejí a chtějí s ním uzavřít mír, byl nadšený. Domníval se, že by mu v kovu zakutí cizinci mohli pomoci porazit zbytek rebelů. Nadšení však netrvalo dlouho…

Pizarro měl totiž jiný plán. V čele 150 vojáků se nechal pozvat do Cajamancy. 16. listopadu 1532 se tak PIizzaro setkal s vládcem říše, kterou obývaly dva miliony lidí. Pizzaro měl při sobě 150 mužů, Inku doprovázelo asi 7000 vojáků. Indiáni rozhodně nečekali, že by si nějaký šílenec troufl na takovou přesilu zaútočit. Španělé Inky dokonale zaskočili a Atahualpu zajali. Přinutili ho, aby se vykoupil – zlatem. Indiáni nashromáždili velký sál plný zlata – přesto byl jejich vládce nakonec popraven.

 

Tak umírají tyrani 

Pizarro pak zamířil na hlavní město říše, Cuzco. Po cestě potkal jednoho z možných následníků trůnu, Manco Inku. Dokázal ho přimět, aby se s pomocí španělských jezdců vypravil proti ostatním skupinám, které chtěly Říši Inků vládnout – a společně tak mocné impérium definitivně zničili. 

Dobyvatel si však úspěchu moc neužíval. Nepohodl se se svými společníky, což vedlo k malé občanské válce. Pizzaro porazil vojáky Diega Almagra a svého dřívějšího společníka nechal popravit – stal se tek guvernérem Peru. Roku 1541 ho ale Almagrovi bývalí přátelé přepadli ve vlastním paláci. Sedmdesátiletý veterán ještě dokázal přemoci tři nepřátele, ale pak ho přesila probodla. Při útoku zemřel i jeho bratr. Geniální a všehoschopný voják zemřel tak, jak žil. Jeho poslední slova údajně byla: “Věrný meči, můj druhu, kde jsi?!“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.