Kouzelník Thomas Alva Edison

Už za svého života se Američan Thomas Alva Edison těšil pověsti jednoho z nejvýznamnějších vynálezců všech dob. "Kouzelník z Menlo Parku", jak se mu přezdívalo, získal více než tisíc patentů, mimo jiné na fonograf či žárovku.

Kouzelník Thomas Alva Edison

Ne vždy byl Edison první, kdo s určitým nápadem přišel, ale díky své houževnatosti a praktickému zaměření dokázal proměnit v prakticky použitelnou věc i zdánlivě neperspektivní nápady druhých. Od smrti věhlasného vynálezce a zlepšovatele v úterý uplyne 80 let. 

Z kamelota miliardářem

Život Thomase Edisona v sobě obsahuje všechny rysy příběhu o naplnění amerického snu. Na jeho počátku byl chudý chlapec z amerického Ohia (narozený 11. února 1847), který školnímu vzdělání moc nedal, zato si málokdy nechal ujít příležitost prozkoumat nejrůznější strojky a hejblátka. Když si pak ve 13 letech vydělal jako kamelot u jedné železniční společnosti své první peníze, koupil si průkazku do knihovny a do tajů techniky se začal nořit i po teoretické stránce. 
    

Práce na dráze Edisona sice částečně připravila o sluch, ale zároveň mu dala možnost seznámit se s takovým výkřikem tehdejší techniky jakým byl telegraf. Už jako bohatý muž a celosvětová celebrita často vzpomínal na to, jak se jednoho dne porouchal telegraf, kterým se předávaly informace o cenách zlata. Porucha prý vyvolala paniku, kterou Edison uklidnil tím, že porouchaný přístroj opravil. Za to byl svým zaměstnavatelem povýšen do funkce technika a odstartovala tak jeho kariéra vynálezce. 

Jak se stát vynálezcem

První Edisonovy patenty se týkaly právě vylepšení telegrafního aparátu. Světlo světa díky němu spatřil telegraf, jenž dokázal přijaté depeše automaticky zaznamenat na papír, nebo systém umožňující přenášet po jedné lince více zpráv najednou. Díky své technické invenci, jež se snoubila s obchodním duchem, získal Edison kapitál, jenž mu umožnil stát se vlastním pánem. 
   

"Nechci žádnou z obvyklých hraček bohatých mužů. Nechci žádné koně ani jachty - nemám na ně čas. Co chci, je perfektní dílna," prohlásil jednou. Laboratoři zřízené v Menlo Parku poblíž New Yorku sice k dokonalosti leccos chybělo, právě v ní ale Edison dospěl ke svým nejznámějším objevům. V roce 1877 to byl fonograf, tedy přístroj schopný pořizovat i reprodukovat zvukový záznam. Přístroj, jenž vzbuzoval údiv všude, kde se objevil, zajistil Edisonovi pověst "kouzelníka z Menlo Parku" a společenské celebrity. 
    

A zase střed!

Dva roky po fonografu se Edisonovi podařila další trefa do černého. Po dlouhé řadě experimentů s různými materiály vyřešil problém s mizivou životností prvních žárovek, nad nímž si ostatní vynálezci marně lámali hlavu. Bylo charakteristické, že inkoust na žádosti o patentování vylepšené žárovky ještě ani nezaschl, a Edison už spřádal plány na elektrifikaci Manhattanu a využití elektřiny nejenom ke svícení, ale i topení či vaření. 
    

Jako by chtěl v praxi potvrdit platnost své zásady "jeden menší vynález každých deset dnů a velkou věc jednou za půl roku", dokázal Edison se svými spolupracovníky rychle vyvinout kompletní systém výroby a přenosu elektrické energie, jenž svými parametry překonával konkurenční řešení. 
    

Střídavý, Edisone, střídavý!

Navzdory pověsti vědeckého génia se ale Edison fatálně zmýlil, když vsadil na stejnosměrný proud, který považoval za bezpečnější a perspektivnější než proud střídavý. V takzvané válce proudů, která se naplno rozhořela ve druhé polovině 80. let 19. století, proti Edisonovi stanul původem srbský inženýr Nikola Tesla či americký průmyslník George Westinghouse. Z boje, jenž se ne vždy vedl v rukavičkách, vyšli jako vítězové zastánci střídavého proudu, který umožňoval přenos elektřiny na velké vzdálenosti a byl celkově praktičtější. 
    

I přes svou porážku si Edison dokázal udržet vysoký kredit až do konce svých dnů. Ty z velké části trávil ve své nové laboratoři ve West Orange, v jejíchž zdech přivedl na svět například alkalický akumulátor či kinematograf. Edison se ale dočkal i hořkého zklamání v podobě neúspěšných a finančně nákladných pokusů o sestrojení elektromagnetického třídiče železné rudy. 
    

Jeden z nejslavnějších vynálezců průkopnické éry moderního věku zemřel 18. října 1931 v požehnaném věku 84 let. Jeho přínos vědě a technice zůstává dodnes vysoce ceněn.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.