Voda stoupá

Severní pobřeží ostrova Jáva v Indonésii zaplavuje voda. Obyvatelé se snaží zachránit nejen svoje domovy, ale i svou historii.

Život v kraji Demak není snadné. Nedávno obyvatelé postavili vyvýšený chodník, aby prošli suchou nohou, když přijde příliv
Život v kraji Demak není snadné. Nedávno obyvatelé postavili vyvýšený chodník, aby prošli suchou nohou, když přijde příliv
Zdroj: Aji Styawan

Severní pobřeží Jávy klesá a moře stoupá. V Jakartě, která má více než deset milionů obyvatel, leží níže než hladina moře až 40 % povrchu země. Současně s tím, jak v době globálního oteplování stoupá hladina moře na celém světě zhruba o 3,5 milimetru ročně, klesá úroveň souše v této oblasti až o deset centimetrů za rok. Demak, administrativní oblast kraje, ročně ztrácí přes 400 hektarů, zhruba půl procenta své plochy.

Ve vesnici Timbulsloko po špatné úrodě rýže v devadesátých letech minulého století přešli vesničané na akvakulturu a chovali v brakických jezerech chanose stříbřité a krevety tygří. Zažili několik dobrých let, uprostřed prvního desetiletí tohoto století se však i tato jezera proměnila v moře. Nyní je „pevnina“ vzdálená více než 1,5 kilometru a vesničané tam plují ve člunech. Aby měli v domech sucho, postavili si dřevěné plošiny nebo zdvihli podlahy až o 180 centimetrů. Hrbí se pod nízkými stropy svých „domů pro trpaslíky“, jak jim říkají. Z více než čtyř set rodin, které tu žily dříve, zůstalo jen asi 170.

Sousedé pomáhají rodině ve vesnici Timbulsloko naložit nábytek na loď, která ho dopraví do jejich nového domova na sušší zemi.Sousedé pomáhají rodině ve vesnici Timbulsloko naložit nábytek na loď, která ho dopraví do jejich nového domova na sušší zemi.Zdroj: Aji Styawan

Ohrožená tepna

Oblastí Demak prochází Severní pobřežní silnice, postavená v 19. století po délce ostrova Jáva nizozemskou koloniální vládou. Významnou dopravní tepnou, po níž projede 400 nákladních aut za hodinu, zůstala do dnešních dnů. Továrny postavené podél této silnice vyrábějí všechno od hnojiv a textilu po elektronické přístroje. V současné době ji však opakovaně zaplavuje přílivová voda, a vznikají tím vysoké náklady na její údržbu.

Záplavy a také skutečnost, že Střední Jáva podle údajů z družic ztratila 8 000 hektarů země, z toho v oblasti kraje Demak 2 200 hektarů, mají několik příčin. Hladina moře stoupá kvůli globálnímu oteplování – to je jeden z faktorů. Důležitější je však sesedání půdy.

Utopeni v bahně

Severní pobřežní rovinu ostrova Jáva tvoří desítky metrů aluviálního sedimentu, naplavenin přinášených po tisíciletí řekami přitékajícími z hor ve vnitrozemí. Jak vysvětluje Aron Meltzner, geolog z výzkumného ústavu Earth Observatory of Singapore při Nanyangské technologické univerzitě, naplaveniny klesají (sesedají se), jak se zhutňují vlastní vahou.

Tuto významnou dopravní tepnu, kterou postavili nizozemští kolonizátoři v 19. století v současné době zaplavuje voda. Řešením by měl být 27kilometrový vlnolam, který by měl chránit zemi směrem do vnitrozemí.Tuto významnou dopravní tepnu, kterou postavili nizozemští kolonizátoři v 19. století v současné době zaplavuje voda. Řešením by měl být 27kilometrový vlnolam, který by měl chránit zemi směrem do vnitrozemí.Zdroj: Aji Styawan

„Je to zcela přirozený proces,“ vysvětluje Meltzner. „Protože však řeka přináší větší množství naplavenin, vzniká na stávajících naplaveninách při jejich zhutňování více bahna a delta zůstává nad vodou.“ Alespoň tomu tak bývalo dříve: když se řeky vylily z břehů při každoročních záplavách a jejich koryta se posouvala sem a tam v měkkém bahně, roznášela voda sediment po pobřežní rovině rovnoměrně.

Beton nepomohl

Záplavy však ohrožovaly moderní města. Na konci 19. století postavili Nizozemci na ochranu velkých měst před záplavami, zvláště Jakarty a Semarangu, hlavního města Střední Jávy, kanály, protipovodňové hráze a propusti. Hráze a betonové valy dnes brání řekám ve vylití ze břehů, ale také jim brání v zavlažování pobřežní roviny. Namísto toho se naplaveniny usazují na dně řeky nebo jsou odplavovány přímo do moře. To je jedním z důvodů, proč úroveň severního pobřeží klesá. „I kdyby hladina moře nestoupala, narušili jsme přírodní proces, když jsme uzavřeli řeky do kanálů a zabránili jim měnit koryta,“ připouští Meltzner.

Více v říjnovém vydání National Geographic, které si můžete stáhnout v elektronické podobě ZDE

Zdroj: National Geographic