Všechno, co jsme od školy zapomněli o Modré planetě

Přestože astronomové ve vesmíru objevili už kolem padesáti planet, které se podobají Zemi, stále nenašli další místo, kde by se dařilo životu. Čím je třetí planeta sluneční soustavy tak výjimečná? A jaká jsou její "nej"?  

Žijeme na ní, kolik toho o Zemi ale opravdu víme?
Žijeme na ní, kolik toho o Zemi ale opravdu víme?
Zdroj: Profimedia.cz

1. Planeta nebo bohyně?
Sedm z osmi planet sluneční soustavy je pojmenováno po římských bozích nebo bohyních. Jedinou výjimkou je ta naše, jejíž název pochází ze starého anglického slova "ertha", což znamená země.

2. Voda všude kolem
Zhruba 70 procent povrchu planety je pokryto vodou, přičemž oceány představují přibližně 96,5 %. Zbývajících 30 procent tvoří ostrovy a kontinenty.

3. Země? Směs železa, kyslíku a křemíku
Pokud byste dostali možnost Zemi rozdělit na základě složení, získali byste čtyři velké hromádky – 32,1 % železa, 30,1 % kyslíku, 15,1 % křemíku a 13,9 % hořčíku. Pochybujete? Většina železa (88 %) se skrývá v jádru Země a kyslík tvoří ze 47 % zemskou kůru.

4. Zpomalená otočka
Rotace Země je velmi pomalá, přibližně 17 milisekund za sto let. Což ale ve výsledku znamená, že se naše dny prodlouží. Bude však trvat ještě zhruba 140 milionů let, než se den zvýší z 24 na 25 hodin.

5. „Nejhustší“ místo na světě
Hustota se liší v každé části naší planety – jádro je například hustší než zemská kůra – ale platí, že průměrná hustota planety je kolem 5,52 gramů na kubický centimetr.
 
6. Mnohem víc času
Navzdory tomu, že se ve škole učíme, že rok má 365 dní, pravda je trochu jiná. Celkový počet dnů je ve skutečnosti 365,2564 dnů. A protože tady neplatí matematické zaokrouhlování, převádí se čísla za desetinnou čárkou do přestupného roku, kdy má rok 366 dní.
 
7. Výprava na Severní pól
Pohádky o tom, že právě tady žije Santa, vyvrací skutečnost, že pod Severním pólem neexistuje žádná pevná půda. Povrch je trvale pokryt vrstvou mořského ledu. Otázka však je, co bude dál. Arktida taje mnohem rychleji, než se čekalo. A zdá se, že do roku 2040 by z oblasti kolem Severního pólu mohl led nadobro zmizet.
 
8. Hladký povrch
Ve srovnání s jinými planetami naší sluneční soustavy má Země poměrně málo viditelných kráterů. Je to proto, že Země je geologicky aktivní a má procesy jako tektonika a eroze, které mění její povrch.
 
9. Naše nej…
Nejvyšší bod na Zemi je Mount Everest, který dosahuje výšky 8,8 km. Naopak nejnižším bodem je prohlubeň Challenger, která se nachází v Mariánském příkopu v Tichém oceánu a její hloubka činí 10,9 km.