ŠTÍTEK: Grantová agentura České republiky

Dr. R. Konoplya.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) uděluje od roku 2003 vybraným řešitelům za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce Cenu předsedy GA ČR. Letos předsednictvo GA ČR rozhodlo o jejím přidělení pracovníkovi Výzkumného centra teoretické fyziky a astrofyziky Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě Romanu Konoplyovi.

Nový laureát ceny GA ČR bude s výzkumem černých děr pokračovat v Opavě

Opavsko
Michaela Liegertová.
Plzák španělský patří bezesporu mezi nenáviděné a opovrhované invazivní škůdce střední Evropy. Nemilosrdně likviduje ekonomicky významné rostliny a nepohrdne ani rodinnými zahrádkami. V České republice snad nenaleznete zahrádkáře, který by neznal alespoň jeden naprosto unikátní způsob, jak plzáky usmrtit (od prostého nabodávání na grilovací vidlice, sypání soli až po topení v pivu). Vědci z CENAB Přírodovědecké fakulty UJEP se však rozhodli dát plzákům příležitost svou pověst alespoň částečně napravit. 
3 fotografie

Plzáci a rostliny: Nečekaní spojenci pomáhají v biomedicínském výzkumu na UJEP

Čtenář reportér
Filozofická fakulta UJEP sbírá vědecké granty. Jeden z projektů odstartuje dlouhodobější spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně. Určitě ale potěší milovníky českého vína.
Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem slaví úspěchy ve vědeckých grantových soutěžích. Na konci roku se podařilo získat jeden projekt v soutěži Grantové agentury ČR a hned tři projekty v soutěži Ministerstva kultury v programu NAKI III.

Filozofická fakulta UJEP sbírá vědecké granty

Čtenář reportér
Čeští vědci zhotovili unikátní lůžkové monitorovací podložky, které jsou připevněné pod matracemi polohovacích lůžek. Výrazně ulevují nemocným i personálu, dokáží totiž sledovat zdravotní stav.
Bílé rezavé postele v domovech důchodců jsou již minulostí. Čeští vědci a vývojáři totiž zhotovili unikátní lůžkové monitorovací podložky, které jsou připevněné pod matracemi moderních polohovacích lůžek. Výrazně ulevují nemocným i personálu. U starých lidí totiž v mikrosekundách zaznamenávají srdeční tep, frekvenci dýchání, průtoky krve jednotlivými částmi těla, spánkové cykly či různé typy chvění a třesů.

Jako zázrak. Čeští vědci vyrobili speciální podložku, pomáhá při péči o seniory

Zdraví
Vědci z Průhonic upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
/FOTOGALERIE/ Sázením stromů kvůli omezování „uhlíkové stopy“ se snaží dát najevo svůj vztah k planetě spousta lidí po celé Evropě. Dá se však říci, že plody tohoto úsilí do jisté míry kazí dění v jiných koutech planety. Naznačují to alespoň zjištění čerstvě publikovaná vědci z Průhonic: upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
7 fotografií

Vědci: Africké horské lesy zachytí více uhlíku, mizí ale hrozivým tempem

Z okolí
Vědci z Průhonic upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
/FOTOGALERIE/ Sázením stromů kvůli omezování „uhlíkové stopy“ se snaží dát najevo svůj vztah k planetě nejen řada Středočechů, ale spousta lidí po celé Evropě vůbec. Dá se však říci, že plody tohoto úsilí do jisté míry kazí dění v jiných koutech planety. Naznačují to alespoň zjištění čerstvě publikovaná vědci z Průhonic: upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
7 fotografií

Vědci: Africké horské lesy zachytí více uhlíku, mizí ale hrozivým tempem

Příbramsko
Vědci z Průhonic upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
/FOTOGALERIE/ Sázením stromů kvůli omezování „uhlíkové stopy“ se snaží dát najevo svůj vztah k planetě nejen řada Středočechů, ale spousta lidí po celé Evropě vůbec. Dá se však říci, že plody tohoto úsilí do jisté míry kazí dění v jiných koutech planety. Naznačují to alespoň zjištění čerstvě publikovaná vědci z Průhonic: upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
7 fotografií

Vědci: Africké horské lesy zachytí více uhlíku, mizí ale hrozivým tempem

Mělnicko
Vědci z Průhonic upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
/FOTOGALERIE/ Sázením stromů kvůli omezování „uhlíkové stopy“ se snaží dát najevo svůj vztah k planetě nejen řada Středočechů, ale spousta lidí po celé Evropě vůbec. Dá se však říci, že plody tohoto úsilí do jisté míry kazí dění v jiných koutech planety. Naznačují to alespoň zjištění čerstvě publikovaná vědci z Průhonic: upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
7 fotografií

Vědci: Africké horské lesy zachytí více uhlíku, mizí ale hrozivým tempem

Boleslavsko
Vědci z Průhonic upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
Sázením stromů kvůli omezování „uhlíkové stopy“ se snaží dát najevo svůj vztah k planetě nejen řada Středočechů, ale spousta lidí po celé Evropě vůbec. Dá se však říci, že plody tohoto úsilí do jisté míry kazí dění v jiných koutech planety. Naznačují to alespoň zjištění čerstvě publikovaná vědci z Průhonic: upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
7 fotografií

Vědci: Africké horské lesy zachytí více uhlíku, mizejí ale hrozivým tempem

Z okolí
Vědci z Průhonic upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
Sázením stromů kvůli omezování „uhlíkové stopy“ se snaží dát najevo svůj vztah k planetě nejen řada Středočechů, ale spousta lidí po celé Evropě vůbec. Dá se však říci, že plody tohoto úsilí do jisté míry kazí dění v jiných koutech planety. Naznačují to alespoň zjištění čerstvě publikovaná vědci z Průhonic: upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
7 fotografií

Vědci: Africké horské lesy zachytí více uhlíku, mizejí ale hrozivým tempem

Z okolí
Vědci z Průhonic upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
Sázením stromů kvůli omezování „uhlíkové stopy“ se snaží dát najevo svůj vztah k planetě nejen řada Středočechů, ale spousta lidí po celé Evropě vůbec. Dá se však říci, že plody tohoto úsilí do jisté míry kazí dění v jiných koutech planety. Naznačují to alespoň zjištění čerstvě publikovaná vědci z Průhonic: upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
7 fotografií

Vědci: Africké horské lesy zachytí více uhlíku, mizejí ale hrozivým tempem

Z okolí
Vědci z Průhonic upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
Sázením stromů kvůli omezování „uhlíkové stopy“ se snaží dát najevo svůj vztah k planetě nejen řada Středočechů, ale spousta lidí po celé Evropě vůbec. Dá se však říci, že plody tohoto úsilí do jisté míry kazí dění v jiných koutech planety. Naznačují to alespoň zjištění čerstvě publikovaná vědci z Průhonic: upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
7 fotografií

Vědci: Africké horské lesy zachytí více uhlíku, mizejí ale hrozivým tempem

Z okolí
David Hořák, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Sázením stromů kvůli omezování „uhlíkové stopy“ se snaží dát najevo svůj vztah k planetě nejen řada Středočechů, ale spousta lidí po celé Evropě vůbec. Dá se však říci, že plody tohoto úsilí do jisté míry kazí dění v jiných koutech planety. Naznačují to alespoň zjištění čerstvě publikovaná vědci z Průhonic: upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
7 fotografií

Vědci: Africké horské lesy zachytí více uhlíku, mizejí ale hrozivým tempem

Z okolí
David Hořák, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Sázením stromů kvůli omezování „uhlíkové stopy“ se snaží dát najevo svůj vztah k planetě nejen řada Středočechů, ale spousta lidí po celé Evropě vůbec. Dá se však říci, že plody tohoto úsilí do jisté míry kazí dění v jiných koutech planety. Naznačují to alespoň zjištění čerstvě publikovaná vědci z Průhonic: upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
7 fotografií

Vědci: Africké horské lesy zachytí více uhlíku, mizejí ale hrozivým tempem

Z okolí
David Hořák, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Sázením stromů kvůli omezování „uhlíkové stopy“ se snaží dát najevo svůj vztah k planetě nejen řada Středočechů, ale spousta lidí po celé Evropě vůbec. Dá se však říci, že plody tohoto úsilí do jisté míry kazí dění v jiných koutech planety. Naznačují to alespoň zjištění čerstvě publikovaná vědci z Průhonic: upozorňují na překvapující rychlost, s jakou mizejí tropické horské lesy v Africe.
7 fotografií

Vědci: Africké horské lesy zachytí více uhlíku, mizejí ale hrozivým tempem

Z okolí
Dne 5. května zemřel profesor Jaroslav Vaculík ve věku 74 let. Poslední rozloučení s ekoná v pátek 14. května ve 14.45 hodin v obřadní síni krematoria v Jihlavské ulici.
Zemřel profesor PhDr. Jaroslav Vaculík, CSc. (27.2. 1947 – 5.5.2021). Rodák z Nového Malína na Šumpersku působil nejdříve jako učitel základní školy v Sobotíně, od roku 1973 na katedře historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kterou v letech 2000 – 2016 vedl. Poslední rozloučení s ekoná v Brně v pátek 14. května ve 14.45 v krematoriu v Jihlavské ulici.
7 fotografií

Zemřel profesor Jaroslav Vaculík. Rodina a kolegové se s ním rozloučí v pátek

Čtenář reportér
Filozofická fakulta UJEP má dvě nové katedry.
Prvním dnem roku 2021, kdy slaví 15. výročí vzniku, se Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem rozrostla na pět kateder! Nově budou studentky a studenti navštěvovat studijní programy a obory na katedře filozofie a humanitních studií (KFHS) a na katedře politologie (KPOL).

Filozofická fakulta UJEP má dvě nové katedry

Čtenář reportér
Mládežnici z HC Příbram se zúčastnili vědeckého experimentu.
Z mnoha stran už jste možná někdy slyšeli, že hokej není žádná věda. Ale pozor! Právě věda může v dnešní době, kdy je kladen důraz na nejmenší detaily, klíčovým způsobem posunout hokejistovy schopnosti. Vědí to i v Příbrami, kde se na základě toho rozhodli navázat spolupráci s vědci z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. V rámci projektu Grantové agentury České republiky s názvem "Efekt zaměření pozornosti na vizuální percepci a motorický výkon".
9 fotografií

OBRAZEM: Hokej očima vědy. Mládež Příbrami se zúčastnila zajímavého experimentu

Hokej
FOTO 4. Foto: archiv Jiřího Strachoty
Proti atomu je přitom proton jako fotbalové hřiště proti zrnku máku, přirovnal sám jaderný fyzik, třiasedmdesátiletý Jiří Strachota. Celý jeho rod je spojen s Vysočinou. Na gymnáziu byl vášnivým muzikantem, poté přispěl k dobrému jménu československé jaderné fyziky. Nyní pracuje na infobázi Informace jsou zlatá zrnka v písku dat (prkotin) a chce aplikovat princip minimální akce v politice.  

Jiří Strachota s kolegy zkoumal vnitřek protonu

Zprávy z Česka
Nové moderní laboratoře na Univerzitě Palackého v Olomouci
Bránu k nejnáročnějším experimentům v oblasti optického, nanotechnologického, biochemického či biofyzikálního výzkumu otevřela dokořán Univerzita Palackého v Olomouci. Přírodovědecká fakulta díky dotaci z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání pořídila více než pět desítek vědeckých přístrojů a kompletně zmodernizovala čtyři fyzikální laboratoře. Slavnostně je zpřístupnila letos v listopadu.
28 fotografií

Univerzita Palackého se pyšní novými laboratořemi. Snesou i přísná kritéria

Ekonomika
Nové moderní laboratoře na Univerzitě Palackého v Olomouci
Bránu k nejnáročnějším experimentům v oblasti optického, nanotechnologického, biochemického či biofyzikálního výzkumu otevřela dokořán Univerzita Palackého v Olomouci. Přírodovědecká fakulta díky dotaci z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání pořídila více než pět desítek vědeckých přístrojů a kompletně zmodernizovala čtyři fyzikální laboratoře. Slavnostně je zpřístupnila letos v listopadu.
28 fotografií

Univerzita Palackého se pyšní novými laboratořemi. Snesou i přísná kritéria

Podnikání
Nové moderní laboratoře na Univerzitě Palackého v Olomouci
Bránu k nejnáročnějším experimentům v oblasti optického, nanotechnologického, biochemického či biofyzikálního výzkumu otevřela dokořán Univerzita Palackého v Olomouci. Přírodovědecká fakulta díky dotaci z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání pořídila více než pět desítek vědeckých přístrojů a kompletně zmodernizovala čtyři fyzikální laboratoře. Slavnostně je zpřístupnila letos v listopadu.
28 fotografií

Univerzita Palackého se pyšní novými laboratořemi. Snesou i přísná kritéria

Podnikání
Nové moderní laboratoře na Univerzitě Palackého v Olomouci
Bránu k nejnáročnějším experimentům v oblasti optického, nanotechnologického, biochemického či biofyzikálního výzkumu otevřela dokořán Univerzita Palackého v Olomouci. Přírodovědecká fakulta díky dotaci z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání pořídila více než pět desítek vědeckých přístrojů a kompletně zmodernizovala čtyři fyzikální laboratoře. Slavnostně je zpřístupnila letos v listopadu.
28 fotografií

Univerzita Palackého se pyšní novými laboratořemi. Snesou i přísná kritéria

Podnikání
Nové moderní laboratoře na Univerzitě Palackého v Olomouci
Bránu k nejnáročnějším experimentům v oblasti optického, nanotechnologického, biochemického či biofyzikálního výzkumu otevřela dokořán Univerzita Palackého v Olomouci. Přírodovědecká fakulta díky dotaci z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání pořídila více než pět desítek vědeckých přístrojů a kompletně zmodernizovala čtyři fyzikální laboratoře. Slavnostně je zpřístupnila letos v listopadu.
28 fotografií

Univerzita Palackého se pyšní novými laboratořemi. Snesou i přísná kritéria

Podnikání
Nové moderní laboratoře na Univerzitě Palackého v Olomouci
Bránu k nejnáročnějším experimentům v oblasti optického, nanotechnologického, biochemického či biofyzikálního výzkumu otevřela dokořán Univerzita Palackého v Olomouci. Přírodovědecká fakulta díky dotaci z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání pořídila více než pět desítek vědeckých přístrojů a kompletně zmodernizovala čtyři fyzikální laboratoře. Slavnostně je zpřístupnila letos v listopadu.
28 fotografií

Univerzita Palackého se pyšní novými laboratořemi. Snesou i přísná kritéria

Podnikání
Náprstkovo muzeum vystavuje egyptské mumie.
Čeští vědci spojili dohromady dvě zdánlivě nesourodé disciplíny - kybernetiku a egyptologii. Výsledkem je velmi podrobné poznání vztahů mezi hodnostáři, členy královské rodiny či kněžími ve starém Egyptě. Útržkovitá data o téměř pěti tisících lidí, získaná z různých zdrojů, dokážou seřadit tak, že vytvářejí pozoruhodné sítě vztahů mezi významnými lidmi v období stavitelů pyramid.
13 fotografií

Kdo s kým ve starém Egyptě? Vztahy stavitelů pyramid odhalí kybernetika

Praha
Rektorát ČVUT. Ilustrační foto.
Akademický senát Českého vysokého učení technického (ČVUT) se dnes zabýval výší odměn bývalé děkanky fakulty stavební Aleny Kohoutkové. Podle informací, které minulý měsíc zveřejnily Lidové noviny, její odměny loni dosáhly téměř 3,7 milionu korun. Senát si dnes vyžádal další informace od rektora Vojtěcha Petráčka. Rektor došel k závěru, že Kohoutková neporušila zákon, vnitřní předpisy ČVUT ani platnou metodiku.
6 fotografií

Bývalá děkanka Kohoutková dostala odměny 3,7 milionu. Zákon prý neporušila

Česko
Ilustrační foto
Zhruba tři stovky odborníků z 29 ústavů Akademie věd (AV ČR) podepsaly dopis vedení, ve kterému upozorňují na nevýhodnou pozici mladých žen ve výzkumu. Jsou podle nich konkurenceschopné mužům jen do chvíle, než mají děti. Poté jejich šance získat granty radikálně klesají. Stejně znevýhodněné jsou při získávání kmenových pozic na vědeckých pracovištích.

Ženy s dětmi jsou ve vědě znevýhodněny, nelíbí se akademikům

Česko
Ilustrační foto.
Zhruba tři stovky odborníků z 29 ústavů Akademie věd (AV ČR) podepsaly dopis vedení, ve kterému upozorňují na nevýhodnou pozici mladých žen ve výzkumu. Jsou podle nich konkurenceschopné mužům jen do chvíle, než mají děti. Poté jejich šance získat granty radikálně klesají. Stejně znevýhodněné jsou při získávání kmenových pozic na vědeckých pracovištích.

Vědecké prostředí v Česku ženám nepřeje, upozornila výzva

Praha
Gabriela Blažková (vlevo) z Archeologického ústavu AV ČR převzala v Praze od Alice Valkárové Cenu předsedkyně Grantové agentury ČR
Kdo na Pražském hradě pěstoval alchymii nebo kdo si mohl dovolit tehdy módní malovanou keramiku, naznačuje výzkum archeoložky Gabriely Blažkové. Podrobně popsala a zařadila do širších souvislostí cenné nálezy z odpadních jímek, o kterých se sice vědělo již od 20. a 30. let minulého století, dosud se však jimi nikdo soustavně nezabýval. Blažková za svou práci dnes převzala cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Ostatní
Gabriela Blažková (vlevo) z Archeologického ústavu AV ČR převzala v Praze od Alice Valkárové Cenu předsedkyně Grantové agentury ČR
Kdo na Pražském hradě pěstoval alchymii nebo kdo si mohl dovolit tehdy módní malovanou keramiku, naznačuje výzkum archeoložky Gabriely Blažkové. Podrobně popsala a zařadila do širších souvislostí cenné nálezy z odpadních jímek, o kterých se sice vědělo již od 20. a 30. let minulého století, dosud se však jimi nikdo soustavně nezabýval. Blažková za svou práci dnes převzala cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Praha
Věda a výzkum. Ilustrační foto.
Nejlepší projekty v základním i aplikovaném výzkumu ocení dnes dvě státní organizace, které poskytují peníze pro tuto oblast. Ceny jdou napříč obory, převezme je například archeoložka věnující se průzkumům v okolí Pražského hradu, hydrobiolog zaměřující se na stav Šumavy či firma, která vyvinula "rostoucí" endoprotézy pro děti. 

Výzkumu se v Česku daří, ocenění dnes získá devět projektů

Praha
Vznik života. Ilustrační foto.
Praha - Fyzikálním chemikům Akademie věd Martinu Ferusovi a Svatopluku Civišovi se podařilo zopakovat experiment, který nabízí odpověď na otázku, jak mohly před více než čtyřmi miliardami let vzniknout základy života na planetě Zemi. Zprávu o pokusu českých vědců publikoval prestižní Sborník Národní akademie věd USA, a práce se zařadila mezi tři procenta nejcitovanějších vědeckých článků na světě. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovala Grantová agentura ČR.

Život mohl vzniknout z anorganických látek, potvrdili čeští vědci

Praha
Předseda vládní KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Technologická agentura ČR (TA ČR) bude moct zahájit program Národní centra kompetence 1, který by měl zvýšit efektivitu a kvalitu výsledků aplikovaného výzkumu. Program, který dnes schválila vláda, by měl podpořit spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a firmami. Jeho celkové výdaje jsou vyčísleny na 1,83 miliardy korun. Předpokládá se, že program potrvá pět let, a to od roku 2018 do 2022. O schválení své předlohy informoval novináře vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Kvalitu aplikovaného výzkumu má zlepšit nový program TA ČR

Ekonomika
GA ČR
Praha - Grantová agentura České republiky (GA ČR) v letech 2011 až 2015 nepodporovala výzkum, který má větší potenciál pro pozdější praktické využití. Chybovala i ve veřejných soutěžích pro grantové projekty, když v rozporu se zákonem měnila jejich podmínky. Dnes o tom informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Agentura se ale brání tím, že musí fungovat v mezích zákona a nemůže určovat vědní politiku.

Grantová agentura prý nepodporuje využívání výzkumu v praxi

Ekonomika
Ilustrační foto, zkumavka.
Brno - Příspěvky ke dvěma konkurenčním teoriím vývoje života na Zemi publikoval brněnský tým kolem vědců Judit a Jiřího Šponerových. Jedna teorie sází na kyanovodíkovou cestu, druhá klade původ RNA do formamidu, česky amidu kyseliny mravenčí. Brněnský tým pracuje na obou scénářích. "Jinak jsou bohužel tábory zastánců obou teorií, jak se říká, na nože," uvedl Šponer v tiskové zprávě Grantové agentury ČR.

Brněnský tým zkoumá dvě konkurenční teorie vývoje života

Česko
Ilustrační foto
Praha - Předsedkyní Grantové agentury ČR, která každoročně rozděluje více než tři miliardy korun na základní výzkum, bude fyzička Alice Valkárová. Dnes ji jmenovala vláda. Devětašedesátiletá Valkárová nahradí ve funkci matematika Ivana Netuku, kterému končí funkční období jako členovi předsednictva. Návrh na jmenování Valkárové předložila kabinetu Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v čele s vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL).

Předsedkyní Grantové agentury bude Valkárová, schválila vláda

Česko
Ilustrační foto.
Praha - Čeští vědci objevili, jakým způsobem se zvířata orientují podle magnetického pole Země. Doposud se vědělo, že někteří živočichové mají schopnost reagovat na geomagnetické pole, nebylo ale známo díky čemu. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně přišli na to, že za orientaci podle magnetického pole může takzvaný protein kryptochrom v oku. Je to významný mezinárodní objev, který přesahuje do neurověd, ekologie, molekulárních věd i fyziologie, uvedla Grantová agentura ČR.

Čeští vědci zjistili, čím zvířata vnímají magnetické pole Země

Česko