Ind, který sází stromy: Zachránce největšího říčního ostrova na světě

Za posledních 70 let se rozloha indického říčního ostrova Majuli zmenšila o polovinu. Hrozí, že během dvaceti let zmizí úplně. Jadav Payeng se před 39 lety rozhodl pro jeho záchranu každý den vysadit strom. VIDEO V ČLÁNKU

Ostrov je v ohrožení kvůli rozsáhlé erozi půdy na svých březích. Důvodem jsou velké hráze, které lidé staví ve městech na řece Brahmaputra, aby ochránila svá území v sezóně silných monzunů. Jenže tím se přesměrovává veškerá ničivá síla na říční ostrov. Místo opouští mnoho lidí, od roku 1991 zůstalo opuštěných 35 vesnic.

Indické úřady se snaží najít způsob, jak ostrov, jehož šance na život se den ze dne zmenšuje, zachránit.  Velmi hlasitě na problém prostřednictvím svých činů upozorňuje místní ekologický aktivista.

550 hektarů naděje

Jadav Payeng se narodil v blízkosti řeky Majuli, poblíž Myanmaru. V té době to byla ještě zelená oáza s hustými lesy, ale čím více lidé využívali místní dřevo, zeleň mizela a s ní i většina rostlin a živočichů.

V roce 1979 se Jadav, tehdy šestnáctiletý mladík, setkal s velkým počtem hadů, které povodně vyhnaly na břeh, kde zemřeli kvůli velkému teplu a chybějícím stromům, kteří by je jinak ochránili. Jadav si uvědomil, že jeho životním posláním je chránit Majuli a od té doby začal sázet stromy. 

Jeho rozhodnutí a každodenní práce se proměnila v les, který má dnes 550 hektarů (pro srovnání, Central Park v New Yorku má 340 hektarů) a stal se domovem bengálských tygrů, nosorožců. Pravidelně se tu objevuje i stádo více než stovky slonů. Jadav nezahálí, využívá možností lesa a podél řeky vysazuje nové stromy.

O jeho záměru nikdo nevěděl až do podzimu 2007, kdy se do oblasti vydal fotograf, novinář a milovník divočiny Jitu Kalita. Jeho původním plánem bylo nafotit ptáky nad řekou Brahmaputra. Pronajal si člun, ale během cesty, kdy ho míjela vyprahlá a neobydlená krajina, spatřil něco neobvyklého. „Zdálo se mi, že jsem v dálce uviděl les… Musel jsem vystoupit na břeh a dostat se k němu. Nemohl jsem uvěřit svým očím, když uprostřed neúrodné pustiny spatřil tolik stromů.“   

Forest Man of India

Jadav Payeng si nejprve myslel, že Jitu Kalita je další z pytláků, který se vydal na lov nosorožců či tygrů. Byl hodně překvapen, když zjistil, že jde o novináře. Kalita byl tak fascinovaný záměrem indického muže, že jeho příběh zveřejnil v místních novinách, čehož si všimla i státní média a Payeng brzy získal kromě uznání i přezdívku „Forest Man of India“ (v překladu Lesní muž Indie). 

Payeng, který se svojí ženou prodává kravské mléko, hodně svého času věnuje lesu a říká, že v péči o rostliny a semena bude pokračovat až do posledního dechu. Jeho snem je ostrov co nejvíce zalesnit, a tím jej zachránit.

Dr. Arup Kumar Sarma z indického technologického institutu k příběhu Payenga dodává: „On je důkazem, co zvládne úsilí jednoho člověka a inspirací, kolik toho můžeme udělat, změnit a zachránit i my ostatní.“

Příběh Inda, který se rozhodl zachránit říční ostrov Majuli, už obletěl svět: