Budoucnost vojenství si zakládá na totální kontrole prostoru. I vesmíru a virtuálního světa

Budoucnost vojenství se v plánech Pentagonu většinou upíná k roku 2025, kdy mají být završeny projekty vývoje a propojení moderních technologií, které umožní rychle rozpoznat a případně zničit jakýkoli cíl, ať již půjde o raketu, vojenské zařízení nebo jediného člověka přesně identifikovaného na základě biometrických dat.

Budoucnost vojenství si zakládá na totální kontrole prostoru. I vesmíru a virtuálního světa

"Naše námořnictvo je menší nyní než kdykoli jindy od 1917," stěžoval si během podzimního boje o Bílý dům poražený republikánský kandidát Mitt Romney během poslední debaty s Barackem Obamou, který mohl v tomto případě kritiku snadno a elegantně odrazit: "No, guvernére, máme také méně koní a bajonetů, protože povaha našich ozbrojených sil se změnila … Není to jako hra lodě, kde záleží na počtu plavidel. Záleží, jaké jsou naše možnosti."

Predator
Predator vystřeluje raktetu. FOTO: U. S. Air Force

Přestože jde o dlouhodobé projekty, byla to Obamova administrativa, která zastavila některé programy a předchozí plány z éry Bushe mladšího a podle odborníků iniciovala technologickou revoluci v obraném plánování, jež má Spojeným státům pomoci získat globální dominanci i přes ztrátu pozic v souvislosti s posilováním postavení i současnými ekonomickými problémy.

Americká armáda stavěla létající talíř, ukazují odtajněné dokumenty

Tato vize, která se postupně naplňuje, bude založena více na robotických či na dálku řizených zbrojních systémech a kromě souše, vody a vzduchu přidává válce i dva nové prostory - vesmír a virtuální prostor informací spojený s internetem a telekomunikačními sítěmi.

Drony dominují vzdušnému prostoru

První prototyp, bezpilotní letoun Predator, byl nasazen pro mise CIA poprvé v roce 2000 v Afghánistánu jako neozbrojený, průzkumný letoun. Jejich počet rychle rostl a přidala se výzbroj. Moderní MQ-9 Reaper “lovec-zabiják” už může být vyzbrojen raketami a bombami a jeho receptory jsou schopné sledovat protivníka na základě stop zanechaných v prachu. Skok v počtu a nasazení dronů (bezpilotních letounů, označovaných také UAV) dokumentuje i počet nalétaných hodin, zatímco v roce 2004 to bylo 71 hodin, v roce 2010 to bylo již 250 000 hodin.

RQ-170 Sentinel
RQ-170 Sentinel

Ozbrojené síly disponují 7000 bezpilotních letadel, což zahrnuje i 800 těžce vyzbrojených typů. Současně CIA  nezávisle kontroluje letku 35 dronů (a další si může kdykoli vypůjčit). Nejde přitom jen o počet dronů, ale i možnost je vypouštět z některé ze 60 základen, které lemují euroasijský prostor, takže mohou zasáhnout raketami Hellfire a bombami GBU-30 cíle kdekoli v Evropě, Asii nebo Africe.

Zatímco pozemní síly se dočkaly 14% škrtů, financuje se další růst bezpilotních prostředků, jehož další rozvoj má představovat páteř trojvrstvého obraného “deštníku” pro Spojené státy, který bude USA chránit hlídáním zbytku světa - což bude zahrnovat sběr a vyhodnocování informací s kapacitou okamžitého zásahu - 24 hodin denně.

Kompletní kontrola prostoru

Detailní informace o tom, jak je tato obrana strukturována a rozložena, chybí, nicméně například drony Global Hawk jsou schopné 24hodinových misí bez přestávky, při kterých monitorují terén v okruhu 100 kilometrů a dokážou zachycovat veškerou elektronickou komunikaci a v případě potřeby ničit cíle raketami Triple Terminator (nadzvukové střely schopné zničit cíle nejen na zemi, ale i nepřátelské letouny nebo střely s plochou dráhou letu).

Novou generaci představují bezpilotní RQ-170 Sentinel, který se podařilo v roce 2011 zachytit Íránu za neznámých okolností. Kromě nového designu jsou vybaveny technologií stealth a pokročilou optikou, schopnou nepozorovaně sledovat i individuální podezřelé z výšky mnoha kilometrů. Flotilu bezpilotních prostředků mají doplnit letadla Vulture, která s výbavou solárních panelů vydrží ve vzduchu bez přestávky pět let. Další prototypy Pathfinder a Helios, zkoušené NASA, již létaly až ve výšce téměř 30 kilometrů.

Falcon
Falcon má být schopný dosahovat 22násobku rychlosti zvuku. FOTO: DARPA

O něco výše ve stratosféře, ve výšce 32 kilometrů, má operovat vyvíjený Falcon Hypersonic Cruise Vehicle s nosností 5,5 tuny, který bude schopný zničit jakýkoli cíl na zemi za méně než dvě hodiny. Testování jeho pohonu schopného 22krát překonat rychlost zvuku sice zatím končilo havárií, ale vývoj pokračuje.

VIDEO: Armáda vyřešila, jak okamžitě uhasit požár. Zvukem

Třetí vrstvu obrané sféry představuje vesmír, kde Pentagon začal již v dubnu 2010 v tichosti testovat bezpilotní raketoplán X-37B. Sice byly uvolněny jeho snímky a základní parametry, ale o jeho misích, z nichž poslední ukončená trvala 15 měsíců, není nic známo. Nicméně USA mají k dispozici bezpilotní na dálku ovladatelnou loď.

Satelitní systém F6
Satelitní systém F6 - jednotlivé satelity se propojují bezdrátovou sítí k akci.

Podle odborníků jde o reakci na čínské aktivity. Peking totiž v roce 2007 demonstroval na vysloužilém satelitu účinnost své protidružicové rakety a v minulém roce pak předvedl schopnost manévrovat satelity na oběžné dráze. Spojené státy proto vyvíjejí i družicový systém nového typu (F-6), které mají tvořit menší satelity specializované na dílčí úkony, schopné se bezdrátově propojovat a v případě nebezpečí se rozprchnout a tak zvýšit odolnost vůči zásahům raket nebo srážkám s jinými satelity, či vesmírným odpadem.

Efektivnější válka s přijatelnými ztrátami

S nasazením těchto prostředků se válečné operace pro Spojené státy přibližují počítačové hře. Potencionální hrozby a cíle jsou rozpoznávány na dálku a bez nebezpečí ohrožení vlastní živé síly i eliminovány. Počty zlikvidovaných protivníků v Afghánistánu a Pákistánu jdou tak do tisíců přes sílící kritiku, že tyto údery mají na svědomí i nemalé ztráty na straně nevinných civilistů, včetně dětí.

Na americké straně je případná ztráta bezpilotního letounu přijatelnější jak z pohledu veřejného mínění, tak i ekonomicky. Proto vzdušnou robotickou flotilu postupně doplní i robotické ponorky a také roboti pozemní, jejichž vývoj zatím nepokročil tak daleko a soustřeďoval se především na zlepšenou ochranu a zvyšování účinné síly zbraní a vojáků.

Zákopy kybernetické války na základně letectva v Colorado Springs
Zákopy kybernetické války na základně letectva v Colorado Springs. FOTO: U.S. Air Force

Nejde však jen o ničení cílů, ale i nepřetržitý proud informací, jejichž zpracování a vyhodnocení má nemenší cenu. Útvar, který se kdysi zabýval jen přípravou map, má dnes 16 000 zaměstnanců a mnohamiliardový rozpočet.

Kromě toho, že se posilují stavy a rozpočty útvarů, které se tím zabývají, pracuje Pentagon na projektu FREND robotické manipulační struktury, která by minimálně částečně automaticky zajišťovala například distribuci paliva, včasné opravy jednotlivých součástí systému a třeba i posouvání satelitů v případě nebezpečí. V této souvislosti se řeší i otázka, nakolik mají robotické bojové prostředky fungovat nezávisle a dělat do budoucna vlastní rozhodnutí na základě zadaných parametrů.

Informace a existence telekomunikačních a počítačových sítí pak umožňují i vedení přímé informační války. Velitelství Cybercom vytvořené v roce 2009 se sídlem ve Ft. Meade v Marylandu a centrem kybernetické války na letecké základně Lackland v Texasu má  k dispozici 7000 zaměstnanců, jejichž dovednosti byly již využity například ke kyberútokům na íránský jaderný program. Ačkoli to nebylo oficiálně potvrzeno, předpokládá se, že právě od nich vzešel vir Stuxnet, který postihl provozy spojené s čištěním uranu a záhadně se rozšířil především na Středním východě.

Sílí i potencionální protivník: Čína

Spojené státy si udržují zatím technologický náskok před ostatními mocnostmi ve světě a v možnostech nasazení síly kdekoli na světě, se jim nemůže zatím nikdo vyrovnat. Nicméně již nyní je zřejmé, že ekonomicky sílící Čína tento náskok rychle stahuje. Mimo jiné si kupuje různé americké technologie a jiné přímo krade.

Například k zajatému dronu Sentinel umožnili Íránci přístup právě čínským expertům. Peking tak často levněji vyvíjí zbraně na podobné technologické úrovni, a kde může, využívá svůj početnější lidský potenciál. Pro srovnání - čínský útvar pro vedení kybernetické války disponuje údajně 130 000 příslušníky.

FOTO: DARPA a U.S. Air Force

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.