Švýcarská garda: nejvěrnější žoldáci v dějinách brání papeže už půl tisíciletí

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč tak důležitou osobu, jakou papež bezpochyby je, hlídá skupina švýcarských žoldáků?

Švýcarská garda: nejvěrnější žoldáci v dějinách brání papeže už půl tisíciletí

Už přes 500 let ochraňuje papeže a dalších několik stovek obyvatel Vatikánu nejmenší a pravděpodobně i nejdéle fungující profesionální armáda světa - Švýcarská garda. Její historie se oficiálně datuje od 22. ledna 1506, kdy 150 švýcarských žoldnéřů vstoupilo do Vatikánu, kde jim požehnal papež Julius II. Svatému stolci však vyhlášení vojáci z alpské země pomáhali už dříve, od dob papeže Sixta IV., který byl hlavou katolické církve v letech 1471 až 1484.

Roku 1479 totiž uzavřel papež Sixtus IV., proslavený zejména stavbou Sixtinské kaple, se Švýcary dohodu o verbování žoldnéřů. Pro vojáky dal postavit v římské ulici San Pellegrino kasárna. 15. ledna roku 1506 vstupuje bránou Portadel Popolo do Říma oddíl 150 urijských gardistů, vedených kapitánem Kasparem von Silenen. 

Podívejte se na přísahu nových členů gardy:

Od okamžiku, kdy jim papež Julius II. požehná, zůstávají již natrvalo vojskem určeným k ochraně nejvyššího římského biskupa. Naposledy vystoupila vatikánská garda vojensky před 130 lety, když roku 1870 bránila papežské sídlo před jednotkami italského království. Zemřelo tam tehdy 147 členů gardy. Papež Pius IX. útok přežil.

SPECIÁL: Armáda třetího tisíciletí

Během staletí měli gardisté hned několik příležitostí, aby prokázali svoji statečnost. V květnu 1527 zachránili život papeži Klementovi VII., když Řím rabovali lancknechti Karla V., roku 1870 bránili Vatikán před jednotkami Italského království.

Proč právě Švýcaři? Ve středověku nepatřilo hornaté Švýcarsko mezi nejbohatší regiony Evropy – spíš naopak. Pro mladé muže byl jednou z cest k bohatství vojenská služba. Mnoho mladíků tedy sloužilo v armádách různých států – vlastní švýcarskou gardu měl v 16. století třeba i francouzský král. A byli to také Švýcaři, kdo během francouzské revoluce bránili krále v paláci Touleries… Švýcaři se osvědčili statečností, odvahou a zejména věrností. Na rozdíl od jiných žoldnéřských jednotek, které v té době válčily po celé Evropě, neměnili strany podle nejvyšší nabídky a byli neúplatní. V 15. století byli nejobávanějšími válečníky své doby také díky taktice; s píkami a halapartnami vytvořili obranný čtverec, jenž byl tehdejší vojenskou technikou a taktikou v podstatě neporazitelný.

Jak se stát gardistou?

Dnes čítá garda 110 pečlivě vycvičených mužů v pestrých žluto-modro-červených uniformách, kteří musí odolávat převážně nájezdům turistů. Základními podmínkami k přijetí do papežovy tělesné stráže jsou švýcarské občanství, katolická víra, bezvadná pověst, věk mezi 19 a 30 lety, výška nejméně 1,74 metru a úspěšné absolvování odborného vzdělání nebo střední školy a švýcarské prezenční služby.

VIDEO: Armáda vyřešila, jak okamžitě uhasit požár. Zvukem

Mezi náročné úkoly patří i to, že se gardisté musejí dobře zorientovat ve vatikánském labyrintu chodeb, paláců, funkcí i institucí. Rekruti se ve vatikánském ochranném oddílu zpravidla zavazují ke dvouleté službě s možností prodloužení a povýšení.

Pro déle sloužící ženaté gardisty nad 25 let má Vatikán k dispozici ubytování. Důstojníci a poddůstojníci navíc doprovázejí papeže na jeho zahraničních cestách.

 

Nejhorší chvíle gardistů

Obrovská tragédie mezi členy gardy se stala 6. května roku 1998. Toho dne zemřel zbraní svého podřízeného 31. velitel Švýcarské gardy, plukovník Alois Estermann. A to pouhých deset hodin poté, co jej papež Jan Pavel II. po 18leté službě do této funkce jmenoval. Podle vatikánského komuniké se činu dopustil 23letý rekrut Cedric Tornay, když byl Estermannem pokárán za pozdní návrat do kasáren. Gardista po činu obrátil zbraň i proti sobě.

První "neurozený"gardista si tak ve velící funkci dlouho nepobyl. Přitom právě Estermann neváhal v roce 1981 při pokusu o atentát vyskočit na papamobil a zakrýt papežovu hlavu vlastním tělem. 

Gardisté s halapartnou i útočnou puškou

S dobou se mění i výzbroj švýcarské gardy. Ke kdysi zavedeným a používaným halapartnám a mečům doplnili výstroj gardy moderní pistole typu SIG P 75 a armádní pušky FAS-90. Každý z členů ochranky navíc ovládá boj beze zbraně. Uniformy gardistů jsou velmi tradiční - od své středověké podoby se téměř neodchýlily. Sice se často setkáte s tvrzením, že je navrhl samotný Michelangelo, to však historici neprokázali.   

V srpnovém čísle časopisu National Geographic se dostanete do zákulisí vatikánských archivů, ve kterých jsou už po 400 let shromažďovány nejdůležitější dokumenty z dějin církve. 

 

Úvodní foto: Reuters / Globe Media

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.