Dřímající hrozba supervulkánů: dokážeme konečně předpovědět erupci?

Lidský druh měl už několikrát namále. A ve všech případech ho na hranici samotného zániku přivedly supervulkány. Jsme na erupci připravení?

Dřímající hrozba supervulkánů: dokážeme konečně předpovědět erupci?

Asi před 3 500 lety vybuchla sopka Santorini. Erupce supervulkánu zničila většinu tehdejších civilizací a ovlivnila naše dějiny mnohem víc než většina totalitních diktátorů dohromady. Může podobná událost změnit i dnešní svět? Ano, a problém je v tom, že na to vůbec nejsme připravení… 

Jak vypadá erupce supervulkánu

A to byl Santorini spíše menším supervulkánem, řada expertů ji mezi ně dokonce vůbec neřadí. Pravou erupcí supervulkánu však určitě byla „Tobská katastrofa“ před 70 000 roky. Tato kataklyzmická událost byla podle klimatologů vůbec nejsilnější erupcí za posledních 27 milionů let. Výrazně ovlivnila klima celé planety, s velkou pravděpodobností způsobila ochlazení Země až o 5 stupňů, v Africe však až o 16 stupňů. 

Podívejte se, jak by vypadala erupce supervulkánu: 

Důsledkem byla katastrofa ohromujících rozměrů. Velkou část Asie pokryla 15 centimetrů vysoká vrstva popela, v některých oblastech Afriky byly závěje popele vysoké až 9 metrů. Co nezničila sopečná zima, která trvala řadu let, to vyhladily následné kyselé deště způsobené vyvržením milionů tun oxidu siřičitého do atmosféry. Erupce Toby zasáhla nejen živočišné a rostlinné druhy, ale také první lidi. Počet našich předků zřejmě poklesl na pouhých 1000 jedinců. Důkazem je neobvyklá homogenita našeho genomu; ta svědčí o tom, že přibližně v době erupce Toby existovala jen malá skupina našich přímých předchůdců. 

Podle posledních průzkumů tehdy na většině území Indie téměř vymizely stromy a kapradiny a přežili jen ti nejsilnější zástupci nejodolnějších druhů.

Poblíž Vesuvu dřímá evropský supervulkán

Podle odhadů amerických a tchajwanských geologů a oceánografů způsobila Toba vyhynutí asi 75 procent všech živých tvorů na Zemi. Dnes po vulkánu Toba zbyl jen jeho kráter – je z něj 1 130 kilometrů čtverečních velké jezero, které byste našli na ostrově Sumatra. 

 

Supervulkány nespí, jen dřímou

Problém je, že supervulkány vybuchují poměrně často. Výše zmíněná Toba vyvrhla svůj obsah do ovzduší za poslední milion let už čtyřikrát – a vždy to byla pro život katastrofa. Jeden z nejsilnějších dřímajících supervulkánů přitom najdeme téměř v centru moderního světa. Je jím slavný americký Yellowstonský park. Ten za poslední dva miliony let způsobil hromadné vymírání druhů na severoamerickém subkontinentu rovnou několikrát. Vědci předpokládají, že k jeho erupci dochází asi jednou za 600 000 let. A ta minulá proběhla přibližně před 600 000 lety… 

Cesta do středu Země. Na Islandu můžete vstoupit do nitra sopky

Čím víc o supervulkánech víme, tím více nás zajímá: jsme schopní budoucí erupci předpovědět? A když ji předpovíme, dokážeme jí zabránit, nebo alespoň minimalizovat ztráty na životech? 

Ještě před několika lety by odpověď zněla ne. Ale od té doby, co dokumentární seriál televize BBC roku 2005 téma supervulkánů zpopularizoval a film 2012 od Rollanda Emmericha dostal do povědomí všech, se událo hodně změn. Mezinárodní tým vedený Timem Druittem z univerzity Blaise Pascala ve Francii tvrdí: "Známe systém, který nám umožní erupci supervulkánů předpovědět.“ Vychází přitom z toho, že když se začne sopka probouzet a magma se prodírá na povrch, deformuje se povrch a z hlubin unikají emise – a to umíme detekovat.

Problém najdeme. Ale (zatím) nevyřešíme

Vulkanologové tento objev učinili při studiu výše zmíněné sopky na Santorini, kde objevili v pemze zvláštní krystaly. Ty vznikly podle datovacích metod právě při erupci před 3500 roky. To vědcům naznačuje, že v magmatu došlo před erupcí k nezvyklé aktivitě – a my bychom podobné chování mohli být schopní změřit.

Dr. Druitt pro britskou stanici BBC řekl: "Otázka, na kterou hledáme odpověď, zní – co se děje v hlubinách před erupcí. Klasický pohled nám tvrdil, že tisíce let se několik kilometrů pod sopkou pomalu hromadí magma a pak se nečekaně vyvrhne ven. My jsme objevili, že existuje fáze trvající několik desítek let, během níž se magma akumuluje k erupci. To je dostatečně dlouhá doba, kdy se dá ještě podniknout nějaký záchranný plán…“

Podle tohoto týmu bychom měli u supervulkánů i dalších hrozivě silných sopek nainstalovat kvalitnější měřící stanice. Současná technika, pomocí níž sledují vědci sopky, nás varuje jen několik dní nebo hodin před erupcí. Podle vulkanologů se tato investice do jejich vědy vyplatí – škody způsobené sopkami jsou totiž tak enormní, že minimalizovat je by mělo být jednou z priorit naší nepříliš stabilní civilizace…

SPECIÁL: Za vulkány Chile

Pokud by se lidstvo dozvědělo, že v horizontu deseti let hrozí katastrofa typu Toba nebo Santorini, snad by dokázalo sjednotit své priority a najít společně způsob, jak apokalyptické katastrofě zabránit. Ale to už je téma spíš na napínavý film… Pokud vás zajímají výsledky zkoumání Yellowstoneského parku, najdete celou práci mezinárodního týmu TADY

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.