Exkluzivně pro National Geographic: Klid před vlnou. Kde a kdy udeří příští cunami?

Japonci věnují na obranu proti vlnám cunami miliardy dolarů. Jak vypadají tlumiče otřesů a kolik životů podobné technologie zachrání?

Japonsko se řadí na první místo na světě v přípravách na zemětřesení a cunami. Investuje miliardy do dodatečných úprav starých budov a vybavuje nové stavby tlumiči otřesů. Vysoké pobřežní hráze chrání mnohá přímořská města a dobře značené evakuační trasy při ohrožení cunami vedou na vyvýšená místa nebo do vysokých, stabilních budov.

Dne 11. března, ihned poté, co přestali přidržovat monitory svých počítačů, aby se nezřítily na podlahu, vydali vládní seizmologové první varovaní před cunami.

Tato opatření zachránila mnoho tisíc životů; jen Miki Endóová jich možná zachránila tisíce. Zemětřesení v oblasti Tóhoku o velikosti 9 stupňů Richterovy škály nezpůsobilo tolik škody, než by napáchalo v jiných zemích.

Vinou cunami však zemřelo 16 000 až 20 000 lidí, což je počet srovnatelný s oběťmi katastrofy, kterou mělo na svědomí zemětřesení a cunami v téže oblasti v roce 1896.

 

Problém: Skoro všichni žijí u moře

Od té doby se ochrana Japonska výrazně zdokonalila, počet obyvatel se však ztrojnásobil. Přímořské oblasti jsou mnohem zalidněnější. Totéž platí pro i pro zbytek světa, pro země, které jsou méně připravené. V Indickém oceánu, kde nejsmrtonosnější cunami v historii zabilo v roce 2004 téměř 230 000 lidí, většinou v Indonésii, se předpovídá obdobná katastrofa během příštích 30 let. Ve Spojených státech, kde cunami před třemi sty lety zpustošilo severozápadní pacifické pobřeží, které bylo tehdy jen řídce osídlené, je podle geologů další pohroma nevyhnutelná. Je velice pravděpodobné, že v následujících desetiletích čeká mnoho míst osud města Minamisanriku.

Příběhy Japonců, kteří přežili setkání se smrtící vlnou cunami, najdete v únorovém čísle časopisu National Geographic.

Cunami udeří někde na světě téměř každý rok a ta, která dosahují gigantických rozměrů, zřejmě i mění dějiny. Někteří archeologové například tvrdí, že cunami ve Středozemním moři zasáhlo severní pobřeží Kréty někdy před 3 500 lety; říkají, že katastrofa uvrhla mínojskou civilizaci, ve své době jednu z nejvyspělejších, do chaosu, který nakonec vedl k tomu, že podlehla mykénským Řekům. V roce 1755, kdy zemětřesení a cunami zabilo desetitisíce lidí v Lisabonu, katastrofa dlouho ovlivňovala západní myšlení: pomohla skoncovat s tehdejším samolibým optimismem. Ve Voltairově románu Candide přijíždí úzkoprsý filozof Panglos do Lisabonu právě během katastrofy a tvrdošíjně tvrdí, že „vše se děje pro dobro nejlepšího ze všech možných světů“, za což je pověšen. Kvůli Voltairově sžíravé satiře bylo těžší zastávat panglosianské přesvědčení – věřit, že dobrotivý Bůh stvořil dokonalou Zemi.

Text: Tim Folger
Esej: Japonská matka varuje před cunami
Text: Marie Mutsuki Mockettová

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.