Lidé zachraňují zvířatům život. Umí vytáhnout koně z bahna nebo plameňáky ze zamrzlého jezera

Lidé umějí pomáhat zvířatům, když jsou v největší nouzi. Vybrali jsme pro vás 3 příběhy, ale našlo by se jich mnohonásobně více.

Vztahy mezi lidmi a zvířaty nejsou vždy idylické. Tentokrát jsme se rozhodli vám je ukázat z lepší stránky: jak umí lidé bojovat proti osudu a zachránit zvířata, která by jinak prohrála svůj boj.

Líní plameňáci měli velké štěstí 

Říká se, že zvířata jsou chytrá a své prostředí znají. Plameňáci v jižní Francii ukázali, že i zvířata se musí učit chybami. A někdy i chybami, které jsou jim osudné.

Více než třísethlavé hejno plameňáků zůstalo na zimu na jezeře v Gruissane v jižní Francii v domnění, že zima bude mírná jako ty předešlé. 

Záchranářům se jich podařilo 120 kusů zachránit, ale kolem dvou stovek krásných ptáků arktické mrazy nepřežily.

OBRAZEM: Ráj plameňáků v Keni obývají miliony ptáků

Plameňák růžový se vyskytuje také o kousek dál, v mokřadech v Camargue v jihofrancouzské Provence. Tady záchrana spočívá v budování umělých ostrovů, které pro ptáky stavějí ornitologové. V 60. letech jim zde hrozilo vyhynutí kvůli rozvoji průmyslu. Tato místa jsou jedna z mála, kde se volně žijící plameňáci vyskytují. 

 

Velryby se zachraňují hůře

Lidé se snaží pomáhat i rybám, které se dostanou omylem na břeh a neumí se dostat sami zpátky. Úhyn velryb na mělčině je většinou velmi těžké vysvětlit. Vědci nemohou s jistotou určit příčinu, jak se ryby na pláž dostaly.

Velryby mohou být dezorientované hlukem, vojenskými sonary nebo ponorkami, mohou být nemocné nebo se zranili od lodí. U velryb se také předpokládá, že by mohli trpět tzv. kesonovou nemocí, tedy tou nemocí, která postihuje i potápěče, pokud stoupají z velkých hloubek k hladině příliš rychle. 

Na Novém Zélandu velryby poměrně často uváznou především tehdy, když v okolních mořích proplouvají na migračních tazích do vod Antarktidy a pak zase zpátky. Vědci dosud nepřišli na to, co tyto velmi inteligentní tvory vede k smrtonosným plavbám k břehům. Ke zjištění je zapotřebí pitva, ale obrovské tělo velryb není jednoduché někam dovézt a zkoumat. Smutná podívaná je prodchnutá marností, protože se málokdy podaří lidem odtáhnout obrovské velryby zpět do moře. 

Čtyři mrtvé vorvaně obrovské nalezli letos před měsícem ve městě přímořském Yancheng v Číně. Umírající velryby nalezli místní lidé na pláži 16. března. Byly ještě živé, ale na pokraji sil. Na pomoc přispěchali také záchranáři a přírodovědci z místní univerzity. Všechny pokusy byly ale bohužel marné a zvířata nakonec během dvou dní zemřela. Velryby měřily přes 18 metrů a vážily od 22 do 44 tun. Po pitvě byly velryby pohřbeny na pláži. Tato událost byla první svého druhu od roku 1985, kdy zemřelo 6 velryb v provincii Fujian 

Dramatický boj o život koně

 

Australanka Nicole Grahamová bojovala o život svého koně Astra, který ji při projížďce po pobřeží zapadl celý do bahna, a navíc se k němu rychle blížil příliv. Vytáhnout půltunového tvora nebylo jednoduché ani pro záchranáře. Ale dopadlo to dobře. 

Jak se operuje kůň? Vzácného hřebce si podali hákem

Osmnáctiletý kůň vážil kolem 500 kilogramů a do bahna zapadl zcela nečekaně a rychlostí blesku. Než e majitelka stačila vzpamatovat, byl Astro po většinu těla v bahně. Vše se odehrávalo na pláži Avalon ve státě Victoria v Austrálii. PO tři hodiny se snažila majitelka i záchranáři vytáhnout koně ze smrtícího sevření. Nejdříve se pokoušeli jej vyprostit pomocí požární hadicí, kterou mu obmotali kolem těla a snažili se ho traktorem vytáhnout. Museli mu dát sedativa, aby s nimi lépe "spolupracoval". Nakonec se jim podařilo omámeného koně vytáhnout na pevnou půdu. 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.