Nejstarší město Evropy je staré 7 tisíc let. Leží v Bulharsku

Archeologové nalezli ve východním Bulharsku pozůstatky města s dvoupatrovými domy, svatyněmi a bránami. Co umožnilo takový rozkvět?

Nejstarší město Evropy je staré 7 tisíc let. Leží v Bulharsku

Archeologové objevili na východě Bulharska prehistorické město, které by mohlo být nejstarší v Evropě. Rozkládá se kolem solného dolu, a to by mohlo vysvětlovat původ i dalších památek objevených v regionu. Píše o tom agentura AFP.

Největší objev mexické archeologie všech dob slaví 60. výročí. Dodnes je však velkou záhadou 

"Jde o nejstarší prehistorické město. Nehovoříme o městě ve smyslu řeckých městských států či římských a středověkých měst, ale o tom, co je pro archeology město v pátém století před naším letopočtem," uvedl šéf
expedice Vasil Nikolov.

Docela vyspělá civilizace

Archeologové objevili domy, svatyně, ale i předměty denní potřeby. Zdroj: International Institute of Anthropology, Bulharsko

Archeologové objevili pozůstatky dvoupodlažních domů, svatyní a jedné brány, jakož i bašty a tři hradební zdi. Podle radiokarbonové metody pocházejí ze středního a staršího eneolitu, tedy z let 4700 až 4200 před naším letopočtem. Letos zde byla objevena i malá nekropole čili město mrtvých, kterou vědci teprve musejí prozkoumat.

Tyto objevy jsou mimořádně zajímavé, konstatoval archeolog Krum Bačvarov z Národního archeologického stavu. Jde zvláště o různé pozice těl a předmětů objevených v hrobkách, které se liší od jiných hrobů z doby neolitu, jež byly v Bulharsku objeveny. Vykopávky, které vede tým bulharských expertů, začaly v roce 2005 v lokalitě Provadia-Solnitsata.

Archeologové však dospěli k závěru, že opevněná lokalita s asi 350 obyvateli, náboženské a obchodní centrum, odpovídá kritériím prehistorického města, teprve nedávno. "Je to obdivuhodné místo… Je tu práce pro několik generací archeologů," zdůrazňuje Nikolov, jenž si zároveň stěžuje na chronický nedostatek státních financí, který však kompenzují soukromé dary. Výsledky bádání jsou analyzovány britským antropologem, japonským expertem na keramiku a německým týmem, jehož úkolem je nálezy datovat.

Za vším hledej sůl

"V době, kdy člověk neznal ani kolo ani vůz, tito lidé přemísťovali obrovské kameny a stavěli masivní zdi. Proč? Co tu bylo třeba ukrývat? Sůl?" táže se Nikolov. Provadia-Solnitsata se stala tím, čím byla, díky obrovským zásobám soli v regionu u Černého moře, největším na Balkáně a jediným, jejichž využívání spadá do šestého tisíciletí před naším letopočtem, uvádí expert. 

Našli archeologové hrob Ježíše Krista? Náznaků přibývá

"Je to poprvé, co archeologové objevili stopy výroby soli v tak dávném období v jihovýchodní Evropě a v západní Anatolii a co se jim to podařilo díky vědeckým a archeologickým důkazům prokázat," upřesňuje Bačvarov.

Solné doly existují ještě dnes, ale jejich hodnota je zcela jiná. "Sůl byla v době mezi sedmým tisíciletím a šestým stoletím před naším letopočtem vzácné zboží, protože byla zároveň nezbytná v každodenním životě a
zároveň byla směnným produktem, jakousi devizou," vysvětluje Nikolov.

Těžba soli na tomto místě začala kolem roku 5500 před naším letopočtem, když lidé začali vařit v pecích vodu ze slaných zdrojů, uvádí vědec. Produkce soli byla přenesena mimo lokalitu koncem šestého tisíciletí, což umožnilo zvýšit produktivitu. "Kolem roku 5500 před naším letopočtem jedna pec v Provadia-Solnitsata vyráběla 25 až 30 kilogramů suché soli, v letech 4700 až 4500 před naším letopočtem již výkon pece dosahoval 4000 až 5000 kilogramů. To bylo v době, kdy sůl byla vzácná jako zlato. Dovedete si představit, co to znamenalo," zdůrazňuje.

Obchod se solí dal obyvatelům města obrovskou ekonomickou sílu, což může vysvětlovat existenci zlatých pokladů z doby 4300 před naším letopočtem nalezených v roce 1972 v nekropoli nedaleko Varny, uvádí Nikolov.
"Varenský poklad" vážící 6,5 kilogramu obsahoval přes 3000 šperků a náboženských předmětů a je mezinárodně uznáván jako nejstarší opracované zlato na světě. Tento objev vyvolal otázky ohledně starých civilizací, jež obývaly území Bulharska před Thráky a ohledně toho, jak mohlo chudé zemědělské území skrývat takové bohatství.

Úvodní foto:  International Institute of Anthropology, Bulharsko

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.