Podzemní Peking vznikl, protože se Číňané báli Američanů na Měsíci

Pod Pekingem je ještě jeden Peking. Podzemní město, které nechal postavit Mao Ce-Tung, aby město ubránil před útokem, jenž nikdy nepřišel.

Podzemnímu Pekingu se říká také Podzemní velká zeď – měl totiž stejný účel jako nejslavnější stavba Číny. Chránit zemi před barbary, kteří by chtěli Zemi středu dobýt. 

Roku 1969 se většina světa radovala, když viděla, jak na povrch Měsíce poprvé vstoupila lidská noha. Čína byla výjimkou – předsedu Mao Ce-Tunga to naopak silně znepokojilo. V té době totiž Čína byla ve víceméně otevřené válce se Sovětským svazem. Spor se vedl on ostrov Zhenbao na severovýchodě Číny. Když předseda Mao zjistil, jakých technických úspěchů už vyspělé velmoci dosáhly, propadl prý panice. Pochopil, že jak Rusko, tak USA mohou Čínu rozdrtit zcela přesným jaderným úderem. 

Podívejte se na jedno ne úplně legálně natočené video z podzemí Pekingu:

Proto se Mao rozhodl, že pod Pekingem vybuduje ještě jedno město, které mělo sloužit jako obří podzemní kryt. Jak bylo v Číně té doby zvykem, na mamutí úkol byla vyčleněna menší armáda dělníků. Na stavbě podzemních tunelů a hal nasadili v letech 1969–1979 asi 300 000 mužů a žen. Ruku k dílu musely přiložit dokonce i děti školou povinné; co všichni dohromady stvořili, je něco výjimečného. 

Čína je země falešných značek. Srovnejte originály a padělky

Město pod městem

Celkem vzniklo 30 kilometrů tunelů, které pokrývají plochu asi 85 čtverečních kilometrů. Většina podzemních staveb leží 8–18 metrů pod povrchem, tedy dostatečně hluboko, aby v nich byli lidé v bezpečí před radiací i jaderných spadem. Pokud se ptáte, kde vzali Číňané materiál na tak monstrózní stavbu, je odpověď jednoduchá: podobně jako na jiné významné stavby v dějinách. Tedy recyklací starších budov. Stejně jako spousta čínských domů vznikla tak, že vesničané rozkradli Velkou čínskou zeď, parazituje pekingské podzemí na starých městských branách. 

Toto podzemí mělo v případě jaderného útoku pojmout až 40 procent obyvatel města, ale ani Mao nepočítal s tím, jak rychle Peking bude růst. Vstup do katakomb pod městem měl vést z každého většího domu; ti, na koho by místo nezbylo, měli prchnout do pahorků nedaleko města. O ventilaci se mělo starat přes 2300 ventilačních šachet, všechny byly zajištěné protichemicky i protiradiačně. 

Součástí podzemních prostor byly kromě obytných částí také bezpečně zajištěné sýpky, nemocnice restaurace, školy, knihovny, a dokonce jedno divadlo a kluziště s umělou ledovou plochou. Aby byl podzemní Peking zcela samostatný, měly se v podzemí na obřích farmách pěstovat houby a další potraviny, které potřebují k životu jen minimum světla. Existovalo 70 studen, které měly dostatek vody pro milion obyvatel a jejich potřeby. 

 

Naštěstí se svět nikdy neocitl na hraně zničení natolik, aby bylo podzemních krytů potřeba. Jak se politické vztahy mezi velmocemi zklidňovaly, ukázalo se, že podzemní město není zapotřebí. Na jeho opravy šlo čím dál méně financí a v 80. letech 20. století bylo prakticky opuštěné a zapomenuté. Znovu ho objevili až na počátku 3. tisíciletí, kdy do Pekingu začali přijíždět zahraniční turisté. Aby jim bylo co nabídnout, bylo několik částí podzemního města otevřeno pro veřejnost. Dnes je oficiální vstup nedaleko náměstí Tchien-an-men – vstupné činí 20 yuanů, neboli 60 korun…

FOTO: http://china.org.cn

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.