Popcorn mlsali lidí už před 6700 roky

Dávní obyvatelé peruánského pobřeží si pochutnávali na popcornu už před 6700 lety, tedy o tisíc let dříve než se původně předpokládalo.

Popcorn mlsali lidí už před 6700 roky

Kukuřice přišla z Mexika. 

K tomuto závěru dospěli archeologové po nálezu vřeten kukuřičných klasů v píscích severního pobřeží Peru. Vědci ze Smithsonianova muzea ve Washingtonu zjistili, že vřetena objevená v lokalitách Paredones na jižním pobřeží Peru a Huaca Prieta na severním pobřeží jsou stará 3000 až 6700 let. Jde o nejstarší známá kukuřičná vřetena, která byla datována do doby kolem roku 4700 před naším letopočtem.

Průzkum vřeten, prvních nalezených na jihoamerickém kontinentu, ukázal, že obyvatelé kraje konzumovali kukuřici na různý způsob včetně rozpukaných zrn, tedy popcornu, i kukuřičné mouky. Přesto ale tehdy ještě kukuřice netvořila významnou součást jejich jídelníčku. Tým složený z amerických a peruánských badatelů nalezl ve zkoumaných lokalitách také kukuřičné mikrofosilie se zrnky škrobu a další rostlinné fosilie.

Nejdřív kukuřice, pak nádobí

"Kukuřice byla poprvé kultivována v Mexiku před 9000 lety, a to z divoké rostliny nazývané teosinta," připomněla spoluautorka výzkumu Dolores Pipernová z washingtonského Smithonianova muzea přírodních věd. "Naše výsledky ukazují, že jen o několik málo tisíc let později přišla kukuřice do Jižní Ameriky a začala se vyvíjet do různých druhů, které jsou dnes v andské oblasti běžné," uvedla badatelka. Podle ní se dokonce ukazuje, že v mnoha oblastech se kukuřice objevila ještě předtím než jejich obyvatelé začali vyrábět keramické nádoby.

A experimenty s kukuřicí jako potravou tedy nezávisely na existenci hrnčířských výrobků, zdůraznila. K pochopení přeměny transformace vlastností kukuřičného klasu a zrn stovek druhů kukuřice, které jsou dnes známy, respektive kde a kdy se vyvinuly, ale ještě mnoho chybí. Archeologické nálezy nejsou dobře zachované v tropických vlhkých pralesích v pásmu mezi Střední a Jižní Amerikou - přitom právě přes ně vedly hlavní trasy rozšíření této rostliny.

"Z tohoto období je jen málo údajů z jiných míst, přičemž bohatství morfologických informací o kukuřičných klasech a dalších zbytcích z raných dob je velmi důležité pro pochopení, jak se kukuřice proměnila v kulturní rostlinu, kterou známe dnes," vysvětlila Pipernová.

FOTO: Isifa

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Mayský kalendář. Mluví se o něm, ale víme, co to vlastně je?
Nové informace o údajném „konci mayského kalendáře“ v roce 2012
Cesta lidským mozkem: projděte 700 vrstev za minutu

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.