Rasové předsudky se objevují už u nemluvňat. Tvrdí to přelomová studie

Výzkum z května potvrzuje, že už děti mezi 5. a 9. měsícem začínají mít předsudky vůči lidem jiného etnika. To je ještě dříve, než se naučí mluvit.

Rasové předsudky se objevují už u nemluvňat. Tvrdí to přelomová studie

Dospělí lidé snáze rozeznávají tváře lidí lidí vlastního etnika, a toto se projevuje už od nejranějšího dětství. Nový výzkum naznačuje, že kolem devátého měsíce děti daleko lépe rozeznávají emoce ve tváři – ale dokážou to mnohem lépe v rámci vlastní etnické skupiny, tedy s lidmi, se kterými přicházejí více do styku. A hůře rozeznávají tváře lidí z odlišných etnických skupin. 

Mladší děti jsou schopné rozeznávat všechny lidské tváře bez ohledu na etnický původ. 

ČTĚTE TAKÉ: Světlovlasí černoši a Evropané nemají nic společného. Geny pro blond vlasy jsou dva

Podle výsledků vznikají rasové předsudky a odlišné vnímání ostatních etnik už u nemluvňat, to je tedy dříve, než jsou schopná vnímat jev. Je důležité pochopit vznik předsudků, abychom je později uměli omezovat a eliminovat,“ říká Lisa Scottová, psycholožka z University of Massachusetts.

Studie probíhala následovně: 48 bělošských dětí mělo rozlišovat tváře osob odlišného etnika. V rámci dalšího pokusu byly na hlavy miminek umístěny senzory, které měly monitorovat aktivitu mozku ve chvílích, kdy si děti prohlížely snímky bělošských nebo černošských tváří vyjadřujících různé emoce.

Co s tím?

Pětiměsíční děti ještě rozeznávaly tváře lidí všech etnik bez rozdílu, zatímco v devíti měsících už děti rozeznávaly své etnikum lépe než jiné. Měření aktivity mozku ukázalo podobnou tendenci: devítiměsíční děti prožívaly jiné emoce v návaznosti na sledování obrázků s bělochy a jiné emoce prožívaly, když si prohlížely fotografie černošských tváří. Pětiměsční miminka tuto změnu emočního prožívání nevykazovala.

Výzkum potvrdil, že posun, který nastává nastává někdy mezi 5. a 9. měsícem, souvisí s tím, že se v mozku posouvá centrum, které zpracovává  vnímání emocí z výrazu obličeje, z přední části do zadní části mozku. Tento posun by mohl vědcům pomoci pochopit, jak se mozek vyvíjí ve vztahu ke zkušenostem s jinými etniky během prvního roku života.

Studie vyšla v květnovém vydání vědeckého magazínu Developmental Science.

FOTO: Thinkstock

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.