Rudý Pedro

Fosilizované ostatky z peruánské rezervace Paracas překvapily vědce nejen velikostí, ale hlavně barvou peří a mohli tak rekonstruovat tvora, který žil před 36 miliony let.

Rudý Pedro

Patučňák Pedro (150 cm) ve srovnání s tučňákem císařským (110 cm) a běžným tučňákem. Fosilizované pozůstatky peří

Fosilizované ostatky pradávného tučňáka překvapily paleontology nejen svou velikostí, ale také tím, že šedivý frak jeden a půl metrového tvora doplňovala rudě zbarvené peří na hrudi a ploutvích. To všechno dokázali vědci zjistit s fosilizovaných per velkého tučňáka, starých 36 miliónů let, které se našly v peruánské rezervaci Paracas.

Pratučnák, o kterém píše časopis Science, dostal latinské jméno Inkayacu paracasensis a vážil dvakrát více než současní tučňáci kolem 54 až 59 kilogramů. S poměrně výrazným rovným zobákem musela být tento tučňák podle paleontoložky Julie Clarkové respekt budícím stvořením. Nejzajímavějším ovšem na něm bylo zbarvení peří.

„Před tímto nálezem jsme neměli pro vlastnosti peří, povahu barev a tvar plovacích blán u těchto pradávných ptáků žádné důkazy,“ uvedla Clarková, paleontoložka z univerzity v Texasu, která je hlavní autorkou studie o pratužňákovi z třetihor, kterému vědci dali přezdívku Pedro.

Jak řekla Clarková BBC, z nálezu je znát, že charakteristické znaky tučňáků se vyvinuly už před milióny let, barva jejich peří se však změnila až relativně nedávno. Aby zjistili barevný odstín peří třetihorního tučňáka, prozkoumali vědci mikroskopické buněčné struktury na zkamenělině, podle jejichž tvaru, velikosti a uspořádání lze barvu určit.

Pedrovy kosti

„Zjištění zabarvení těla vyhynulých tvorů umožňuje odhadnout jejich chování v přírodě,“ uvedl spoluautor studie Jakob Vinther z Yaleovy univerzity. "Hlavně je parádní, když zjistíme, jak vyhynulý živočich jako tento obří pták vypadal.“

Z tučňáků dělá nekurovaného krále plavců především tvar jejich těla a plovací blány. „U dnešních tučňáků platí, že hloubka, do jaké se potopí, souvisí s velikostí jejich těla. Čím mohutnější tučňák je, tím hlouběji se potopí. A pokud to platí u všech tučňáků, pak hloubka, do jaké se dokázaly potopit tyto pradávné obří druhy, se od té dnešní velmi lišila,“ vysvětlila Clarkeová.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.