Střípky z ráje: Touha po jitrnicích na Havaji

Galeristka Jana Boemer žije na Havaji, ráji na zemi. Ale i tam se někdy dá docela trpět. V tomto případě však "jen" touhou po českém jídle…

Střípky z ráje: Touha po jitrnicích na Havaji

Každá má cesta byla řízena místním jídlem. Řadu zemí jsem nenavštívila jen proto, že jsem neměla ráda místní kuchyni. Nezapomenutelné byly vždy obchodní cesty, které směřovaly (na rozdíl od mých soukromých cest) do velkých metropolí, jako New York, San Francisco, Amsterdam, Řím nebo Paříž, kde byl výběr restaurací nepřekonatelný.

Večírek na Havaji: holywoodské stars a marihuana, co dělá z lidí zombie

Milovala jsem každoroční povinnost účastnit se veletrhu Paris Photo, když jsem mohla večer brouzdat ulicemi s mlsným jazykem a hledat to nejlepší. V Paříži nakonec zůstaly dvě stálice, kam jsem mohla vždycky zavítat a spolehnout se na perfektní kvalitu.

Hmmmm… foie gras ve smetanovém bujónu v restauraci La Poule au Pot nebo nepřekonatelné mušle v Academie de la Biere, které kuchař vařil v obrovském hrnci v nejmenší kuchyni, jakou jsem kdy viděla.

Jak se trpí v ráji

Přestěhováním do USA, a k tomu na malý havajský ostrov Kauai, jsem byla odsouzena trpět a zoufale toužit po všech těch lahůdkách života. Sny o jitrnicích v restauraci Lokál v Praze nebo touha po mlíčku v tubě či po ještě teplém chlebě Šumava za rohem u galerie začaly můj žaludek svírat silou neuskutečněné lásky.

Ráno jsem se probouzela s obrázky o jídle a večer jsem chodila s myšlenkami na pochoutky spát. Nemohla jsem si ani semtam nechat něco přivézt od mých přátel, protože na ostrovy se nesmí dovážet téměř nic, aby se k nám nezavlekli parazité a škůdci.

Jitrnice, které jsem jedla doma nanejvýš jednou do roka, najednou zabraly nejdůležitější místo ve schránce velkých přání.

Náš člověk na Havaji: Dům, co přežil hurikány i tsunami

Jak se vaří v ráji

Vydala jsem se na cestu hledání místní havajské kuchyně, abych přišla na nové chutě. Americkým vzorem obchodování je vydělávat rychle a jednoduše peníze a neohlížet se na lidi. Vedle přepálených neochucených hamburgrů všech řetězců, jako KFC, McDonald´s, Taco Bell, najdete na ostrově kromě drahých restaurací hlavně mexickou kuchyni a nebo sendviče.

Havajskou kuchyni, která je hodně pracná, jen tak nenajdete. Oblíbený mám malý rodinný obchod fungující již přes třicet let Pono Market v Kapaa. Zde najdete základní jídlo Havajců Poi. Vyrábí se z rostliny taro, která se pěstuje podobně jako brambory až na to, že pole jsou obdobně jako rýžová políčka zalitá vodou. Taro je velmi tvrdé a dodnes jej ženy tlučou lávovými kameny, někdy až deset kilo těžkými.

Hutnou kaší se krmí děti od nejranějšího dětství, ale pro náš jazyk je téměř nechutná. Další speciality jako Hula Hula kuře, Mahi mahi – úžasná ryba, nebo Kalua prase – pečící se v taro listech pod zemí jsou velkými pochoutkami. Ostatní jídla jsou ovlivněna přistěhovalci. Největší skupinou obyvatel jsou lidé asijského původu (22 tisíc), na druhém místě jsou se sedmnácti tisíci obyvateli běloši a až na třetím místě jsou Havajci a obyvatelé z Pacifiku s pouhými pěti tisíci obyvateli. Proto nejkvalitnější kulinářské překvapení na Kauai je zajisté sushi, a to v nesčetných variacích.

Střípky z Havaje: Ostrov Kauai je prý nejkrásnější místo světa. Proč?

Touha po domácím jídle mě neopustila, a to bylo také důvodem, proč se v naší  kavárně začalo vařit a péct "po evropsku". Na jitrnice si vykrmuji prase u sousedů a budu muset ještě pár měsíců počkat, ale bábovky, quiche či zrovna dnes plněné papriky s rajskou si dopřávám skoro denně.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.