Třímetrové klokany a obří wombaty vyhubil člověk, ne změna klimatu

Za vyhynutím mohutných australských obratlovců, kteří obývali Austrálii před 40.000 lety, je člověk, nikoli náhlá klimatická změna. Vyplývá to ze studie zveřejněné v odborném časopise Science.

Třímetrové klokany a obří wombaty vyhubil člověk, ne změna klimatu

Na změny klimatu by se nemělo svádět všechno.

Odborníci k tomuto závěru dospěli studiem vzorků mrvy z období před 130.000 až 40.000 lety, kdy se v Austrálii objevil člověk. Na vyhynutí zvířat, která tam tehdy žila a k nimž se řadí gigantičtí klokani nebo vačnatci Diprotodoni o velikosti nosorožce, se podle výsledku analýz podílely požáry a lov. Vymizení velkých obratlovců pak způsobilo ekologické změny krajiny.

Vědci to zjistili z výzkumu pylu a dřevěného uhlí nalezeného v sedimentech ve vulkanickém kráteru v Queenslandu. Až do doby, než Austrálii začali osídlovat Evropané, byl zarostlý tropickým dešťovým pralesem. Přítomnost nebo absenci velkých zvířat experti zjišťují podle výskytu výtrusů houby Sporormiella, která se množila v trusu býložravců. Zjistili, že před 41.000 lety vymizela. Toto období je spjato s příchodem člověka ale ne se žádnou známou klimatickou změnou. V té době také přibylo požárů.

Australští domorodci nebyli žádní ekologové

Vědci z toho usuzují, že člověk začal velká zvířata lovit tak intenzivně, až je vyhubil. Kromě třímetrových klokanů šlo i o vačnatce, ohromné ptáky a ještěry. Susan Ruleová z univerzity v Canbeře a její kolegové tvrdí, že s příchodem člověka se změnila také vegetace. Smíšený prales vystřídaly menší rostliny s kožovitými listy. Krajina se takto změnila ale až po vyhynutí velkých obratlovců. Ke zničení původních rostlin mohly také přispět požáry založené člověkem, které byly častější než ty vzniklé při bouřích.

"Klimatické změny té doby byly velmi mírné a je málo pravděpodobné, že by mohly mít takovýto vliv," napsal ve studii Matt McGlone. Chris Johnson z fakulty zoologie na univerzitě v Tasmánii řekl, že nepřítomnost velkých býložravců se na rostlinstvu projeví v podobě hustší a stejnoměrnější vegetace.

John Alroy z univerzity v Novém Jižním Walesu považuje studii za velmi průkaznou. Podle něj by už měla skončit debata o tom, zda se na vyhubení pravěkých zvířat podílel člověk, nebo ne. "Táhla se skoro půlstoletí, protože mnoho lidí považovalo za nepravděpodobné, že by lovci z doby kamenné mohli způsobit takovou spoušť v tak krátkém čase a na třech kontinentech. Ať se vám to líbí nebo ne, je to pravda a musíme se s tím všichni vyrovnat," řekl.

Odborník na paleontologii obratlovců Gavin Prideaux naopak doporučuje další výzkum. Podle něj nová studie jenom potvrzuje ty dřívější, které také došly k závěru, že hlavní příčinou vyhynutí zvířat v pozdních čtvrtohorách nebyly klimatické změny.

Podívejte se na video s rekonstrukcí diprotodona: 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.