V odpadní DNA je ukryto tajemství nebezpečných chorob

V DNA pravděpodobně hraje důležitou úlohu její negenetická část, která se dlouho považovala za "odpadní". Ukazují to nové výzkumy vědců z celého světa.

V odpadní DNA je ukryto tajemství nebezpečných chorob

Takzvaná odpadní DNA by podle nich například mohla být klíčem k mnoha komplikovaným chorobám či třeba k vysvětlení toho, jak riziko nemoci může ovlivnit prostředí. 

Vědci vrátili mládí 100 let starým buňkám. Blíží se nesmrtelnost?

Nová zjištění jsou výsledkem projektu Encode financovaného americkou vládou, na němž se podílelo 440 vědců ze 32 laboratoří po celém světě. Negenetická část DNA, dříve odmítaná jako odpad, podle nich hraje klíčovou roli při kontrole chování buněk či orgánů. Mohla by tak skrývat vysvětlení toho, proč například jedno z geneticky totožných dvojčat trpí depresemi a nemocemi, zatímco druhé je naprosto zdravé.

Proč onemocní jedno dvojče, a druhé ne?

Vědci nyní budou zkoumat, jak změny v negenetické části DNA, tvořené nejméně čtyřmi miliony takzvaných genetických přepínačů, přispívají k lidským nemocem. Výzkum by mohl přinést zcela nové léky. Zároveň by mohl více objasnit vliv prostředí na různé choroby. Například u jednovaječných dvojčat vystavených různému prostředí mohou nastat jiné změny v negenetické části DNA. Jedno dvojče pak může onemocnět, zatímco druhé zůstává zdravé.

Podívejte se na animaci DNA (zvětšeno stomilionkrát):

 

Vědci v odpadní DNA objevili komplexní systém, ve kterém genetické přepínače fungují podobně jako třeba vypínače světla. Určují, jaké geny se uplatní v konkrétních buňkách a kdy se tak stane. Rozhodují například o tom, zda se z buňky stane neuron anebo třeba součást jater. Eric Lander z Broadova institutu, který je společným projektem vědců z Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu, rozdíl mezi novým objevem a předchozími poznatky o lidském genomu přirovnal k rozdílu mezi podrobnými mapami a pohledem na zemi z vesmíru.

"Z toho není jasné, kudy vedou silnice, ani jak rušná je doprava a ve kterou denní hodinu, ani kde jsou dobré restaurace či nemocnice či města či řeky," uvedl Lander. Nyní ale vědci objevili tolik nových dat, že z toho "má závratě". "Nové výsledky jsou senzačním zdrojem," podotkl vědec.

O závěrech rozsáhlého výzkumuv šesti různých článcích informoval prestižní časopis Nature. Celkem 24 studií pak zveřejnily časopisy Genome Research a Genome Biology. Podle Marka Rubina z Cornellovy univerzity, zkoumajícího rakovinu prostaty, jsou nové studie velmi významné. "Nepochybně budou mít dopad na náš lékařský výzkum rakoviny," uvedl.

FOTO: Thinkstock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.