Vědec je také jenom člověk, který naletí na pěkné tvary

Není to tak dávno, co doslova obletěla svět avantýra světoznámého fyzika Paula Framptona, který na internetové seznamce nešťastně podlehl svodům "české bikiny modelky". Možná že více než kdy jindy, se lidé začali zaobírat tím, co jsou ti vědci vlastně zač…

Vědec je také jenom člověk, který naletí na pěkné tvary

ŽIVOTY V LABORATOŘI - tak se jmenuje vlivná studie, která i běžnému smrtelníkovi pomohla odhalit to, co vědci zavření v laboratořích dělají. Její spoluautor, Bruno Latour, uskutečnil svůj "terénní výzkum" v neuroendokrinologické laboratoři profesora Guillemina v Kalifornii, kde zkoumal vědce podobným způsobem, jakým antropolog studuje cizí exotický kmen.

Učil se jejich nesrozumitelnému jazyku, studoval prazvláštní rituály, které provádějí s laboratorními nástroji , a počítal oběti přinášené na oltář přírodní Vědy. Jeho zvláštní pozornosti se těšilo to, jakým způsobem se konstruuje vědecké poznání a zejména pak vědecký fakt. Proces vytváření a následné přijetí odborné publikace popisuje Latour jako vojenské tažení, v němž autor shromažďuje různorodé zdroje a spojence k tomu, aby potlačil odpor, pacifikoval oponenty, a nakonec získal prestiž a uznání.

Tento proces se mimo jiné sestává z pečlivého výběru citované literatury, konzultantů či recenzentů, čímž se oslabují nepřátele, získává podpora a přesvědčují nerozhodnutí. Voilà. Pokud se vše podaří tak jak má, na konci "výrobního pásu" se skví produkt, který by se dal označit jako vědecký a obecně přijímaný fakt.

Záhada Framptonova kufříku

Psal se rok 2011, kdy se profesor Paul Frampton (68) na on-line seznamce potkal s atraktivní třicátnici, Denise Milani. Když si ji následně vygoogloval, byly mu její přednosti více než zřejmé - ostatně i díky nim byla ověnčena titulem Miss Bikini World.

Příběh profesora Framptona byl pro média velkým soustem.

Framptonova mysl v té době došla k přesvědčení, že by nejenže byla krásným doplňkem k jeho Ph.D. a DSc. z Oxfordu, ale také ideální matkou dětí. Jak ostatně vyplynulo z chatování, rodačka z Frýdku-Místku už měla plné zuby pózování v bikinách, a ráda by se usadila. Vidina společného života přitahovala osamělého a rozvedeného Framptona jako neodymový magnet.

Tváří v tvář se měl zamilovaný pár setkat v bolivijském La Paz. Jakmile však fyzik doletěl, dostihla ho informace, že modelka musela za kšeftem do Bruselu. Poslala mu však letenku do Buenos Aires, spolu s tím, že ta do Evropy bude následovat. Chtěla za to jen maličkost. Dovézt kufřík, který si v La Paz zapomněla.

Pár dní na to byl Paul Frampton zadržen na argentinském letišti, když se rozhodl vrátit domů. Přislíbená letenka totiž nepřicházela, a tak si vzal s sebou kufřík pro případ, že by si jej modelka chtěla vyzvednout.

Želbohu v něm byla zapošita 2 kg kokainu, a tak od té doby tráví prof. Frampton své dny v nechvalně proslulé věznici Devoto, odsouzený za pašování drog. Až teprve zde si přiznal, že naletěl podvodníkovi vydávajícím se za Denise Milani.

Narcis či naiva?

Narcis a naiva se stala nejčastějším označením slavného fyzika poté, kdy tato "love-story" s parametry filmového trháku obletěla svět. Serióznější vysvětlení, nežli posměšné poznámky v internetových diskusích, přinesla nová kniha sociologa Josepha C. Hermanowicze. Přibližuje v ní kariéry 55ti špičkových fyziků, s ohledem na to, jak jejich životy ovlivňují vědecko-akademické instituce.

Dozvíme se, jak se mění rytmus a povaha „fyzické práce“ v důsledku stárnutí, kde fyzikové nacházejí radost, ale i to, jak občas propadají sebeobrazu bohů, kteří poznávají i řídí Universum. V základech jejich životů nachází Hermanowicz typický trojčlenný vzorec. Jeho první součástí je zesílený princip "kumulativní výhody", v jejímž rámci časný vědecký úspěch předznamená rychlý vzestup kariéry, a také snadný přístup ke zdrojům.

Druhým společným znakem je , že většina top- fyziků se ani za boha nechce vzdát své pozice a práce, a to ani v případě, kdy na ni nestačí. Z jejich bohům rovné pozice totiž není snadné přijmout prohru i nenaplněné ambice v oblastech, které se nalézají mimo svět uzavřené akademie.

A konečně za třetí, v těchto vysokých pater vědy se nachází fatální nedostatek žen. To vše dohromady může působit tak, že pokud převládne potřeba začít "nový život", přicházejí na řadu často zkratkovitá a divoká řešení. A to mohl být i poněkud nešťastný případ profesora Framptona a jeho vysněného života s atraktivní modelkou…

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.