Kdy dojde ropa? V optimistické verzi za 60 let. A v pesimistické...?

Otázka, kolik zbývá na Zemi ropy, trápí ekonomy, generály i běžné lidi. Zkusíme vám dát co nejpřesnější odpověď.

Máme k dispozici asi 1000 miliard barelů ropy. To při současné spotřebě znamená, že nám ropa dojde asi za 30 let.

Ropa je klíčová látka, která ve 20. století poháněla neuvěřitelný růst a vývoj lidstva. Na první pohled to sice není vidět, ale ropa je všude kolem nás – skrývá se ve všem. Jenomže jí už zdaleka není tolik, kolik měly k dispozici předchozí generace. Kolik nám jí ještě zbývá?

Na složitou otázku jednoduchá odpověď – to nikdo neví. Existují sice odhady a dohady, ale jsou z mnoha důvodů velmi nespolehlivé. Nejvěrohodnější údaje každý rok shromažďují dva časopisy – World Oil a Oil and Gas Journal. Jenže metoda, jako sbírají data, je velmi, velmi nespolehlivá. Spočívá v tom, že redakce osloví vlády a společnosti, které ropu těží. A pak údaje, bez jakéhokoliv ověřování, rozešlou dál, případně je zveřejní. Časopisy takto mají data ze všech světových vrtů – těch je pro zajímavost v současné době asi 18 tisíc. Kromě těchto dvou zdrojů existuje ještě databáze švýcarské společnosti Petroconsultans, která už data ověřuje. Geolog Václav Cílek si myslí: „K nedostatku ropy dané produkčními problémy může dojít během tří let. Konveční ropy máme na 60-70 let, ropné písky zásoby dál zvyšují.“

Lžou všichni. Ale někteří víc

Nezávislí konzultanti těmto číslům ale ani za mák nevěří. Proč? Protože důvod lhát mají téměř všichni. Největším světovým dodavatelem ropy je organizace OPEC. Ta se v 80. letech 20. století rozhodla, že se těžební kvóty mezi zeměmi rozdělí podle toho, jak velké zásoby jednotliví členové mají. Čísla, která země zveřejnily, byla velmi překvapivá – v podstatě přes noc se výrazně zvedla. U některých zemí „jen“ o 50 procent, ale třeba Kuvajt je zvýšil o téměř 200 procent. Reálné odhady ropných zásob OPECu jsou tedy výrazně nižší, než by si vlády těchto zemí přály…

Největší záhadou jsou ropné zásoby Saudské Arábie – největšího vývozce ropy a současně země s největšími ropnými zásobami na světě. Protože si princové jen tak někoho na inspekci nepustí, nezbývá nám nic jiného, než věřit, že nelžou nad míru… Stejný problém je u i jiných exportérů ropy. Ekonomika nejen arabských zemí je na ropě (nebo zemním plynu) velmi závislá. Pokud budou prokazovat dostatečně velké zásoby, mohou dostávat nízké úvěry a jejich hospodářství bude pro investory věrohodnější.

Požáry na těžebních plošinách vždy zvednou cenu ropy v regionu. A to ani nemluvě o tom, jak poškozují životní prostředí.... FOTO:Isifa

Změny odhadů

Dá se věřit společnostem, které z ropy žijí? Podle řady svědectví „insiderů“ rozhodně ne. Například společnost Shell v lednu 2004 oznámila, že snižuje odhad svých zásob téměř o čtvrtinu. Když se to dozvěděli její investoři, dohnali šéfa Shellu Philipa Watte k výpovědi. Soudní vyšetřování pak prokázalo, že vedení společnosti v čele s Wattsem o nadhodnocených zásobách vědělo nejméně od roku 2002. Watts ještě před odchodem stačil shrábnout odměnu za „zaměstnance měsíce“ v hodnotě jednoho milionu liber, přidělil si doživotní roční rentu ve výši půl milionu liber a pak se odebral užívat si důchod… Díky této kauze se sice pravidla pro hodnocení rezerv i zásob výrazně zpřísnila, ale pokud přihlédneme k tomu, jak snadno obelhaly roku 2008 banky všechny auditorské společnosti, úplnou důvěru mít k datům nelze…

Co si myslí experti?

Milan Pospíšil z Vysoké školy Chemicko-technologické v Praze nám řekl: „Klasická ropa dle mého názoru vystačí minimálně ještě na 50 let. Je to skutečně těžké odhadovat, protože se jedná o strategickou surovinu a nikdo si nemůže být jist, zda jsou do statistik uvolňována skutečně reálná data o stavu zásob. Ve svém předpokladu vycházím z toho, že se daří nacházet nová naleziště, sice spojená s extrémními podmínkami těžby (hluboké podmořské vrty), které již ale jsou technologicky zvládnutelné. Díky pokročilejším technologiím dnes umíme zvýšit vytěžitelnost ložisek a vyplatí se i dotěžit ta stará, již opuštěná. Na druhou stranu významně stoupá spotřeba ropy v miliardové Číně a Indii, v jihovýchodní Asii vůbec, tento fakt jistě zásadním způsobem ovlivní disponibilní zásoby ropy.“

Podobný názor má i Michal Roškanin, odborný redaktor časopisu Petrol (www.petrol.cz): “Ropa vystačí ještě na stovky let, resp. vždy se bude nějaká v zemské kůře nacházet. Je jen otázkou, jak bude drahá. Počítá se s tím, že s postupným ubýváním ropy, resp. s její obtížnější těžbou, bude docházet k jejímu zdražování. Existují dva tábory v případě názoru na tzv. ropný vrchol – jedni jsou petrooptimisté (zvl. ropné společnosti), druzí jsou petropesimisté (zvl. ropní geologové – bývalí zaměstnanci ropných firem). Někteří petropesimisté tvrdí, že ropný vrchol již nastal před 2-4 lety (ověřit to lze vzhledem k hospodářské krizi až s určitým zpožděním). Naopak například ropná firma BP uvádí ve své ročence (nejpublikovanější zdroj dat v energetice), že ropa vydrží při současných podmínkách ještě 46 let a toto číslo se dlouhodobě nemění. Tak si můžete vybrat… Největším problémem jsou data o ropných zásobách, která jsou tajná a udržují je v tajnosti jak ropné státy, tak i firmy. Souhrnná data za všechny naleziště ve světě tak nemá k dispozici nikdo.“

Kolik máme ropy?

Kolik expertů, tolik názorů. Václav Cílek a Martin Kašík tvrdí v knize „Nejistý plamen“, že zjednodušeně existují tyto tři scénáře:

Pesimistický: Máme k dispozici asi 1000 miliard barelů ropy. To při současné spotřebě znamená, že nám ropa dojde asi za 30 let.

Realistický: Ropy je na Zemi ještě asi 2000 miliard barelů a vystačí tedy asi na 40 let. Toto je podle autorů fakty nejpodloženější teorie.

Optimistický: Ropy je nejméně 2600 miliard barelů a další miliarda se ještě najde v tzv. nekonvenčních zdrojích (například ropné písky nebo tmavé břidlice). To by mělo stačit nejméně na dalších 60-70 let.

Co pro lidstvo bude znamenat, že ropa dochází? Jak se odrazí stoupající ceny ropy v našem životě? To si přečtěte na tomto místě už za týden.