Na terase seděl herec, kterého zde nechci jmenovat.

Marihuana, která vykouří mozek

Při cestování Thajskem jsem často potkávala lidi, kteří měli při prvním setkání v letadle tisíc plánů, co vše podniknou, když budou několik měsíců cestovat touhle krásnou zemí. Nakonec jsem se s nimi viděla při svých cestách, jak zůstali v polospánku viset v jednom z resortů a jejich plány usnuly v prvním lehátku a těžkosti thajské trávy.

Obdobné je to s marihuanou na Hawaii. Není to jako v Evropě, kde si člověk se skupinou lidí zakouří a dle hloubky inhalace kontroluje, jak hluboko droga zapůsobí. Zde marihuana lidem doslova vykouří mozek. Díky slunci a vlhkosti se zde rostlině velmi daří a má neporovnatelně silnější účinky.

Kukaččí pěstitelé

Nejvíce mě zde však opět překvapuje dvojitá morálka. Na jedné straně, kam přijdete, tak na každém večírku lidé kouří. Na druhé straně, když máte velký pozemek (a zde má málokdo i u malinkých pozemků ploty) a někdo vám tam zasadí trávu a policie to najde, tak vše, co vám patří, ztratíte.

 

Po takovém nálezu je prakticky všechno vaše jmění vyvlastněno státem. A tak lidé, kteří vlastní X akrů půdy, stále ve strachu brouzdají svými parcelami a kontrolují, zda někdo na jejich půdě tajně nepěstuje trávu. Je to dost úmorné.

Ropucha ve smrtonosné pasti

Se Simonou, kterou jsem poznala zde na Hawaii a která vyrůstala v Mariánských Lázních o panelák dál a o deset let později než já, jsem byla před nějakou dobou pozvaná na pláži na večírek.

Obdrželi jsme jen lístek s adresou a hodinou. Protože se zde večer nic moc neděje, byly jsme za pozvánku dost vděčné a těšily se.

Hned po příchodu jsem na zahradě ucítila vůni trávy a tak jsem se připravovala na to, jak vysvětlím, že nekouřím. Na terase seděl herec, kterého zde nechci jmenovat, ale všechny ženy okolo něj se jen rozplývaly v jeho smrtonosné pasti. Na rozdíl od svých akčních rolí seděl v plném klidu na verandě a usmíval se na nás tím nejkrásnějším úsměvem, kterého byl schopen.

Jako další hvězda večera nám byla představena dívka z Tahiti, která hrála v nesčetných filmech o Hawaii. Havajské ženy jsou dosti objemné a mají dost daleko k představě o krásné Havajce s travnatou sukničkou a kokosovou podprsenkou. Proto jsou pro natáčení filmů importovány ženy z Tahiti. Tato však byla škaredá jak ropucha.Se Simonou jsme nechtěly tíhu trávy ani okusit, ale protože nás atmosféra večera a český humor udržovaly v dobré náladě a smíchu (hlavně na úkor holywoodské ropuchy), nebyly jsme pro večírkomanky vůbec podezřelé.

Po nějaké době byla půlka účastníků večera ne veselá, ale zcela nepoužitelná: polehávala všude jak banda zombie.

Zhulená morálka

Nejvíc se mi však líbilo, že druhý den přicházely některé dámy večírku k nám do kavárny a hrály si na ochránkyně těch nejvyšších morálních hodnot. Bavily se dokonce o drogách, které prý ničí společnost, a že všechny děti by se měly ve školách povinně testovat, zda kouří či ne. To mi zůstával mozek trochu stát.
I bez trávy…

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Náš člověk na Havaji: Jak jsem přišla do ráje
• Khat – somálská droga číslo 1 rozzuřila rodiče do nepříčetnosti
• Reportáž psaná na skládce aneb Keňa, kde jsou sloni leda tak v igelitu