Muž, který studuje kolapsy civilizací – profesor Miroslav Bárta

Zabývat se výzkumem starověkého Egypta patří – přinejmenším z laického pohledu - k nejatraktivnějším oblastem vědeckého bádání. Málokdo si však uvědomuje, jak náročné je řídit vykopávky – nejen z pohledu vědeckého, ale především organizačního.

Muž, který studuje kolapsy civilizací – profesor Miroslav Bárta

Pokud přijmeme kolaps jako fakt, smíříme se s tím, že kolapsy jsou součástí přirozeného běhu věcí.

V Egyptě dnešních dní to platí dvojnásobně. Profesor Miroslav Bárta v současnosti vede největší českou vědeckou expedici pracující v zahraničí na lokalitě Abúsír nedaleko Káhiry. Zároveň je vedoucím českých archeologických projektů v egyptské Západní poušti a v Súdánu.

Když před téměř deseti lety začínala tištěná verze National Geographic v českém jazyce, ne náhodou byl první článek z pera místní redakce právě o práci českých egyptologů. Miroslav Bárta se stal blízkým vědeckým spolupracovníkem redakce a dodnes je v redakční radě časopisu. Pravidelně připravuje pro české čtenáře NG reportáže o nejnovějších výzkumech a objevech české egyptologie.  

Mezi hlavní oblasti jeho vědeckého zájmu patří archeologie a historie 3. a 2. tisíciletí před Kristem. Intenzivně se zabývá vztahem člověka a krajiny ve starověku, vývojem a kolapsem komplexních společností, koordinuje interdisciplinární výzkumy Českého egyptologického ústavu a zabývá se též archeologickým a kulturně-historickým pozadím Starého Zákona. Od roku 2009 začal s výzkumy i v Súdánu.

I kolaps se dá přežít

Právě studium kolapsů komplexních společností je téma, které poslední dobou budí asi nejvíce pozornosti. Miroslav Bárta již několik let spolupracuje na projektu, který prostupuje několik na první pohled nesourodých vědních oborů a má důkladně zmapovat okolnosti kolapsů dávných civilizací. A hlavně  pomoci odpovědět na otázky, které by nás měly zajímat. „Pokud přijmeme kolaps jako fakt, smíříme se s tím, že kolapsy jsou součástí přirozeného běhu věcí a de facto nezbytnou etapou procesu vedoucího k "zmrtvýchvstání´, třeba se nám povede s tím něco udělat. I kolaps se dá přežít. Tak proč ne my v této době, která je skutečně svým děním a duchem tak unikátní a inspirativní,“ říká profesor Bárta. „Možná právě nyní čelíme výzvám, které, pokud je vyřešíme, posunou lidstvo na novou, kvalitativně vyšší úroveň. A značnou pomocí by v tomto procesu mohlo být právě historické, ekonomické a archeologické bádání,“ dodává.

Proč je osobností tohoto týdne? Profesor Miroslav Bárta má významnou zásluhu na vzniku jedné z nejzajímavějších odborných publikací poslední doby, která v těchto dnech právě vyšla. Jmenuje se „Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností“ a zahrnuje pohledy odborníků z různých oborů vědeckého bádání na tuto problematiku. A právě nyní v souvislosti s touto publikací začíná odborný seminář na půdě České národní banky.

Miroslav Bárta vystudoval egyptologii a pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. Po studiu egyptologie v Hamburku v r. 1997 obhájil doktorát, v r. 2002 se habilitoval pro obor egyptologie, v r. 2009 jmenován profesorem pro obor egyptologie. Kromě archeologické činnosti v Egyptě (od r. 1991) vedl první detailní satelitní mapování pyramidových polí provedené v letech 2002–2003, od r. 2003 vede výzkumy v egyptské Západní poušti a od r. 2005 je zástupcem vedoucího výzkumu lokality Abúsír. Od r. 1998 přednáší na FF UK v Praze, v letech 2003–2004 působil jako profesor egyptologie na University of Pennsylvania (PA, USA). Miroslav Bárta je členem Mezinárodní egyptologické asociace, členem správní rady Aigyptos Foundation, Bratislava a členem redakční rady časopisu Památky Archeologické.

 
Ceny:

2000: cena švýcarské nadace Michela Schiff Giorgini;

2001: stipendium Amerického archeologického ústavu v Jeruzalémě (The Albright Institute, A. W. Mellon fellow);

2003–2004: Fulbrightovo stipendium, profesor egyptologie na UPenn, Philadelphia, PA, USA;

2006: cena švýcarské nadace Michela Schiff Giorgini;

2008: Alexander von Humboldt Stiftung, Freie Universität, Berlin.

  

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.