Obsah časopisu – srpen 2011
Objednejte si toto číslo časopisu za 99 Kč
Roboti vstupují do reality
Někdo vyťuká příkaz na laptopu a Actroid-DER sebou škubne a se supěním se trochu trhaně napřímí. Pod silikonovou kůží proudí stlačený vzduch a uvádí do pohybu mechanický pohon, který zvedne její paže a vytáhne koutky úst do ostýchavého úsměvu. Vypadá, jako by se koncentrovala, očima obhlíží místnost, kde stojí připevněná k podstavci, trubičky a dráty jí probíhají skrz kotníky. Zamrká a pak se obličejem natočí ke mně.
Text Chris Carroll
Foto Max Aguilera-Hellweg
Země stínů
Lidé v Barmě, která vystupuje z izolace, jsou sevřeni mezi útlakem a reformami, mezi temnotou a světlem. Policie s puškami a štíty hlídkuje v průmyslové zóně u Rangúnu. Předtím rozehnala protestní shromáždění dělníků požadujících lepší podmínky a zvýšení mezd na přibližně alespoň deset dolarů měsíčně. Barmské občany také sleduje tajná síť donašečů.
Text Brook Larmer
Foto Chien-Chi Chang
Tůňky hojnosti
Na úzkém pásu pobřeží ovlivňovaném přílivem a odlivem žijí ve svých skalnatých příbytcích tisíce živočichů. Biologové si cení tyto pobřežní zóny jako snadno pozorovatelný model ekologických procesů, které se jinde odehrávají v mnohem větším měřítku. Ti, kteří studují různé ekosystémy – tedy změny flóry a fauny od pouště až k horským vrcholům –, musejí překonávat mnohakilometrové vzdálenosti, aby poznali širokou škálu různých biocenóz.
Text Mel White
Foto David Liittschwager
Zčásti lidoop, zčásti člověk
Z nejbohatší sbírky fosilií, jaká kdy byla nalezena, se vynořuje nový předek. Kosti z naleziště Malapa nedaleko jihoafrického Johannesburgu by mohly patřit dlouho hledanému předchůdci rodu Homo. Výtvarník John Gurche rekonstruoval tvář příslušníka nově objeveného druhu, pojmenovaného Australopithecus sediba, podle anatomických znaků lebky mladého samce, aniž by předem uvažoval o tom, zda se jeho výtvor bude podobat lidoopu či člověku. Výsledek je někde uprostřed. „Výtvarník se musí podřídit morfologii,“ říká Gurche.
Text Josh Fischman
Foto Brent Stirton
Kresby John Gurche
Přízračný medvěd
Z houští pod stromy vychází na skalní převis nad řekou bílý medvěd. Na tmavém pozadí deštného lesa je jeho srst zářivá i matná současně. Není čistě bílá, vypadá spíš jako vanilkově zbarvený koberec, který potřebuje vyčistit. Medvěd pokyvuje hlavou ze strany na stranu a pátrá ve vířící vodě po lososech. Ještě než stačí pro některého skočit, vychází náhle z lesa černý medvěd a zahání bílého z jeho pozorovatelny – i když slovo zahání je možná až příliš silné. Všechno, co medvědi dělají, se děje jakoby zpomaleně, jako by se snažili ušetřit každou trochu energie na nadcházející zimu. Bílý medvěd pomalu odtáhne do houští a mizí.
Text Bruce Barcott
Foto Paul Nicklen
Potrubí protínající ráj
V oblasti zvané Great Bear Rainforest začala válka o tankery. Když příslušníci komunity Gitga’at z Hartley Bay diskutují o navrhovaném projektu Northern Gateway, ropovodu, který by měl tyto vody proměnit v jakousi „dálnici“ pro obří tankery, vždycky se zmíní o Queen of the North. Říkají, že si z její havárie vzali dvě ponaučení: bez ohledu na to, jak je loď bezpečná, může ji potopit nejobyčejnější lidská chyba. A když se potopí, budou muset sami odstraňovat následky. Proto jsou skeptičtí, když se mluví o ropovodu a o tankerech
Text Bruce Barcott
Možná to bude pro vás překvapení, ale roboti se začínají podobat lidem víc, než si většina lidí uvědomuje, i když je to stále méně než nakolik je vykreslil žánr vědecké fikce v populárních románech a filmech. Přesto je to úspěch, když si uvědomíme, že náš druh je na Zemi poměrně krátce, přestože nový předek v Malapě žil před několika miliony let. Nicméně máme o nich někdy možná lepší přehled než o tajemné uzavřené Barmě, ovládané vojenskou juntou. Pro mnohé z vás budou možná stejně jako pro mne překvapením bílí jedinci mezi severoamerickými černými medvědy baribaly, kteří jsou stejně jako zbytek zdejší fauny a flory vystaveni plánům člověka na další těžbu surovin. A nakonec se podíváme pod hladinu, nepříliš hluboko – do přílivových tůněk plných života.
