Bídu a teror střídá bída: 25 000 burundských uprchlíků žije ve strachu v Kongu

Východoafrické Burundi bylo spolu se Sýrií, Afghánistánem a Jižním Súdánem hlavním zdrojem exodu uprchlíků v loňském roce. Statisíce obyvatel Burundi uprchly před násilím po loňských prezidentských volbách i do Demokratické republiky Kongo, které se samo potýká s množstvím problémů. I rok po největší uprchlické vlně běženci z Burundi v Kongu zůstávají a jejich budoucnost je nejistá.

Zdroj: Jan Mrkvička, ČvT

Podle údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Burundi od dubna 2016 uprchlo do okolních zemí přes 270 000 lidí a toto číslo každým dnem stoupá. Z toho téměř 25 000 lidí uteklo do Demokratické republiky Kongo. Jen v provincii Jižní Kivu nyní UNHCR oficiálně registruje více než 23 000 burundských uprchlíků. Takový příliv je vysokou zátěží především pro místní komunitu, která se musí dělit o již tak velmi omezené množství vlastních zdrojů. "Na krizi se pomalu zapomíná, ale to neznamená, že neexistuje. Uprchlíci utíkají do velmi chudé konžské oblasti a smysluplná intervence musí zahrnovat také potřebnou pomoc hostitelské komunitě," popisuje situaci Karolína Šklebená, vedoucí mise organizace Člověk v Tísni v Demokratické republice Kongo. „Během sedmiměsíčního programu jsme se soustředili na léčbu a prevenci akutní podvýživy žen a dětí jak z místních rodin, tak z řad burundských uprchlíků. Zvolili jsme tento tzv. komunitní přístup, který má přispět k celkovému zlepšení situace ve vybrané lokalitě," dodává.

Mezi nejzranitelnější obyvatele patří těhotné a kojící matky a děti do 5 let. „Pokud dítě trpí těžkou akutní podvýživou, obyčejná strava přestává být řešením, protože ji jeho zažívací systém nedokáže zpracovat. Takový pacient musí dostat zvláštní terapeutickou výživu. Během projektu jsme takto rozdali 100 500 sáčků speciální výživy. I po jeho ukončení jsme však sledovali situaci v oblasti a podařilo se nám vyjednat další dodávku 12 300 sáčků výživy připravené k okamžité konzumaci a 1 800 sáčků terapeutického mléka používaného v nemocnicích pro extrémní případy těžké akutní podvýživy."

Akutní podvýživě je možno předcházet, nezpůsobuje ji pouze chudoba a nedostatek potravin, ale také omezený přístup k nezávadné vodě, nedostatečné hygienické návyky, špatná péče o děti, omezený přístup ke vzdělání nebo zdravotnické péči. Proto je důležitá osvěta a prevence. 

Mohlo by vás zajímat: