Český skateboarding – prkno, které pro někoho znamená celý svět

Skateboarding a jeho zrození je samozřejmě situováno do slunné Kalifornie, daleko od totalitního Československa. K nám se první skateboardy dostaly až ke konci sedmdesátých let 20. století.

Zdroj: Václav Žalud

Skateboarding v ČSSR do roku 1989

Dostaly se k nám díky časopisům a také díky Miloši Formanovi, který na otázku, jestli klukům už koupil skejty, v první chvíli nevěděl, co to vlastně je. Později v některých městech místní partičky začaly tvořit skejtovou historii v našem státě. K těm městům patří samozřejmě Praha, dále Polička, Karlovy Vary nebo Prachatice, které by se daly pokládat za jakousi skateboardovou meccu u nás. Jmenovitě Miroslav Bartoš zde začal pořádat letní kempy, kam se podařilo dostat i zahraniční hvězdy, což byla věc v komunistických státech ojedinělá. Sérii těchto kempů se podařilo udržet i dlouho po roce 1989. Největší událostí však bylo uspořádání akce Euroskate 88, kde vystoupily hvězdy vskutku světového významu. Za vším stál Martin Kopecký, který to za totality dotáhl na předsedu evropského skateboardingu.

Po roce 1989

Po sametové revoluci 1989 začaly vznikat první skateshopy a distribuce, povětšinou vlastněné zkušenými jezdci z dob před rokem 1989 a s kontakty na zahraniční značky. Organizovaly se první závody, sponzoři podporovali první jezdce a skateboarding, vymaněný z područí SSM (Socialistký svaz mládeže) či Svazarmu (obdoba sovětského Svazu pro spolupráci s armádou), začal psát svou svobodnou historii.

V devadesátých letech znal každý skejťák každého a skejtové boty byly i jakýmsi znakem, že tenhle člověk je v pohodě a klidně se s ním mohu bavit. V určitém období se u nás dokonce prodávalo nejvíce skejtových bot na počet obyvatel v Evropě. Z byznysu je třeba zmínit Mystic Skates Tomáše Rejmana, jenž založil český skateboardový pohár a také závod Mystic Sk8 Cup. Na tomto závodě jsme poznávali světové hvězdy na vlastní oči.

Poněkud horší to bylo se skateparky. Středobodem skatebaordingu se staly bývalé pomníky z dob komunismu: obrovské plochy postavené z mramoru, se zídkami, zábradlími, a hlavně hladkými rovnými plochami. V Praze u kyvadla, kde se v komunitě místu neříká jinak než Stalin, jezdí každý den desítky skateboardistů už desítky let. Dalším místem je Koněv, kdysi to byl Lenin na Dejvickém náměstí, a v mnoha jiných městech. Zahraniční jezdci na skejtu si pod pojmem Česká republikou automaticky vybaví právě Stalina. Konec konců se dostal i do virtuálního světa počítačové hry.

Tony Hawk Pro Skater – po roce 1999

Tony Hawk je americký skateboardista, který se narodil v roce 1968 a proslavil se už v osmdesátých letech. S jeho jménem byla spojena hra určená pro playstation s názvem Tony Hawk Pro Skater (THPS). Vyšla poprvé v roce 1999 a skateboardisté ji považují za kultovní. Díky ní jsou na světě skatebaordisté, kteří jsou aktivní dodnes, nebo se naučili triky od těch, koho prostě skateboarding baví sledovat. U nás díky hře vznikly stránky o THPS a z nich vzešel vůbec první aktualizovaný online server Skaterock.cz, který funguje dodnes.

Období 2008–2016 – nový začátek

V roce 2008 se velká finanční krize podepsala i na skateboardingu po celém světě. Do té doby velké značky podporovaly skateboarding na závodní úrovni, sponzorovaly jezdce, ale kvůli krizi se postupně stáhly a zůstalo jich jen několik. Postupně přestaly vycházet tištěné časopisy, rušily se informační servery a byl to jakýsi návrat do začátku let devadesátých.

Nicméně kdo se jednou stane skejťákem, zůstane jím navždy. Každá země se se situací prala po svém, u nás v roce 2010 vznikla Česká asociace skateboardingu a postupně se začaly tvořit takzvané „skate akademie“. Ve spolupráci s domy dětí a mládeže přerostly do kroužků skatebordingu, za pomoci městských grantů se opět začaly pořádat závody… a roku 2016 byl na LOH v Riu oznámen skateboarding jako olympijský sport.

Skateboarding součástí olympijské rodiny po roce 2016

Podobně jako ve snowboardingu, se také ve skateboardingu dělí jezdci na ty, kteří se připravují na olympijské hry, a na ty, které byste na hry nedostali ani omylem. V tom je krása skateboardingu. Neexistuje jeden směr, jedna cesta, je jich spousta, a každý si může vybrat tou svojí, po níž na skejtu pojede. Někoho baví závody a skateparky, někoho vypuštěné bazény, někoho ulice a někdo jezdí jen na místě, které si sám vybetonoval.

Svoboda je ve skateboardingu stále. Nicméně se dá předpokládat, že výsledky olympiády budou zajímat každého. V Čechách byla sestavena reprezentace v roce 2018 a rozjely se první kvalifikační závody. Jak víme, letní hry byly přesunuty z roku 2020 do roku 2021, a s tím i kvalifikace.

V České republice jsou aktuálně v provozu kluby skateboardingu, kde se místní jezdci zaměřují na výuku a hledání nových talentů. Ze skateboardingu se v posledních letech stává oficiální sport se vším všudy, ale na svobodě rozhodnutí, jakou cestou se vydám, se nezměnila. Skateboard je vlastně jen prkno, ale pro někoho může znamenat doslova celý svět.

 

Přečtěte si také v červnovém čísle časopisu National Geographic článek o skateboardingu v Kalifornii.

 

Autor: Jan Lankaš Autor článku je předsedou České asociace skateboardingu a na náš web přispívá poprvé.