Je pro člověka pobyt ve vesmíru nebezpečný? Geny kosmonauta vykazují změny

Příznivci kosmonautiky jsou už celí natěšení, až lidstvo uskuteční první misi na Mars, vědci z NASA si však zatím ještě nejsou ani jisti, zda dlouhodobý pobyt ve vesmíru není pro člověka příliš riskantní. Pokusným králíkem je v tomto ohledu americký astronaut Scott Kelly.

Scott Kelly s bratrem Markem

Pro vědce je Scott Kelly skvělým předmětem studia, protože pochází z jednovaječných dvojčat. Zatímco on sám strávil ve vesmíru 340 dní, jeho bratr Mark zůstal na Zemi. Po návratu z kosmu se pak zkoumalo, do jaké míry se změnily jeho geny a jaký vývoj nastal v jeho těle v porovnání s vývojem jeho identického dvojčete.

Nějakou dobu po návratu Kellyho na Zemi prosákly do médií šokující zprávy, že celých 7 procent jeho genů vykazuje změny ještě půl roku po přistání a zdá se, že budou trvalé. Znamená to, že člověk při dlouhodobém pobytu ve vesmíru mutuje?

Pravda bude pro lovce senzací zklamáním. Zprávy o genových mutacích způsobených kosmickým zářením byly novináři slepě kopírovány po celém světě, aniž by se někdo namáhal vysvětlit, co těch 7 procent konkrétně představuje. Problém spočívá v nejasném názvosloví, kdy se všemu říká "gen". Můžeme se třeba dočíst, že člověk má 98% společných genů se šimpanzi a v 60 procentech se genově shoduje s banány. Mohlo by se tak zdát, že se člověk ve vesmíru dostává pod úroveň šimpanze a pomalu se přibližuje banánu. Tak to ale samozřejmě není.

V případě dvouprocentní odchylky mezi člověkem a šimpanzem jde o odchylku v genové sekvenci - jde o to, jak jsou geny v základě seřazeny. V tomto ohledu se u Scotta Kellyho nic nezměnilo, opravdu nezmutoval na opici. Změny, které u něj byly pozorovány, souvisejí s genovou expresí - tedy se způsobem, jakým se geny projevují a v jaké intenzitě.

Podle odborníků vůbec nemusíme létat do vesmíru, aby se nám projev genů trochu pozměnil. "Sedmiprocentní změnu v genové expresi zaznamenáte i u lidí, kteří jsou vystaveni nemoci, stresu nebo adrenalinu, třeba při zdolávání vysoké hory nebo při potápění," uvedl lékař Christopher Mason, který Kellyho vyšetřoval. Podlě něj by bylo naopak divné, kdyby genová exprese člověka po téměř ročním pobytu o samotě v naprosto neznámém prostředí žádné změny nevykazovala.