Nový rekordman zvířecí říše: Nejrychlejším útočníkem je mravenec Dracula

Není větší než špička prstu, a přitom jde o nelítostného predátora. Mravenec, jehož domovem je Austrálie a jihovýchodní Asie, nastavil nový rekord. Vědci museli k zachycení jeho pohybu využít hodně rychlé kamery.

Mravenec Dracula se vyskytuje v Austrálii a jihovýchodní Asii.

Dosud se za nejrychlejší považovala kreveta Mantis, která dokázala zaútočit rychlostí přes 80 km/h a mravenci rodu Odontomachus, kteří se pyšnili rychlostí až 230 km/h. Nyní je trumfl drobný mravenec, který obvykle žije v podzemí. Nenápadný druh, takřka plachý a nepolapitelný stiskne čelist v rychlosti 324 km/h.
 
Podle studie na Illinoiské univerzitě sevře mravenec, známý jako Mystrium camillae, čelist 5000krát rychleji než mrknutí lidského oka. Mravenci, kteří jsou známí tím, že rádi vysávají krev mladým mravencům v mraveništi, mají domov v Austrálii a v tropických oblastech jihovýchodní Asie.
 
"Jsou fascinující díky velmi neobvyklé struktuře čelistí," říká profesor biologie a entomologie zvířat Andrew Suarez, který pomáhal studii vést. "Dokonce i mezi mravenci, kteří mají velmi silné čelisti, je mravenec Dracula jedinečný. Namísto použití tří různých částí je u něj totiž veškerá síla soustředěna pouze do dolní čelisti."

Mechanismus funguje jako uchopení prsty, akorát je mnohonásobně rychlejší. Stlačením hrotů čelistí začne vyvíjet tlak, dokud nedosáhne naprostého sevření. Nakonec se jedna z čelistí uvolní, aby sklouzla přes druhou.

Mravenci využívají rychlý pohyb k tomu, aby takto ulovili stonožku nebo termity. Svojí mrštností je omráčí a odtáhnou pryč. Kořist často skončí v jejich hnízdě, kde se líhnou larvy mravenců.

Od začátku do konce akce uplyne 0.000015 vteřin.

"Museli jsme použít neuvěřitelně rychlé kamery, abychom viděli celý pohyb jejich útoku. Také jsme využili rentgen k trojrozměrnému prohlédnutí, abychom lépe porozuměli fungování pohybu,“ říká Fredrick J. Larabee.
 
Tým provedl i počítačovou simulaci čelistních kloubů jiných mravenců. Porovnával tvar a strukturální charakteristiku dolních čelistí, které ovlivňují sílu uchopení kořisti.
 
Autoři studie se domnívají, že unikátní čelisti se vyvinuly s ohledem na omezenost hnízdění v podzemí, kde mravenec nemůže doširoka otevřít čelist. Díky tomu je jeho stisk o to silnější.

Související články