Po probodnutí kůže samička vstříkne do krve své sliny, které omezují srážlivost. Zároveň působí jako analgetikum, aby postižený nevnímal bodnutí a nebránil se.

Zabránit nepříjemnému bodnutí je tématem číslo jedna každého léta. Je to také velké téma sporů. Vždycky si totiž komár vybere jen někoho, zatímco ostatní o něm ví jen díky jeho hvízdavému tónu.

Vždycky vás najde

Lidé spekulují, že komára přitahuje sladká krev, dalším často zmiňovaným vysvětlením je specifická vůně potu a jsou i tací, kteří věří, že když budou jíst víc česneku nebo jídel s jablečným octem, komára spolehlivě odpudí. Ale stále jde jen o domněnky.

Vědci už delší dobu podrobně zkoumají chování komárů v naději, že zjistí, jak zamezit, aby dvoukřídlý hmyz nadále přenášel velmi nebezpečné nemoci, zejména malárii. Každý rok tímto způsobem totiž zemřou miliony lidí.

Odborníci už dokážou vysvětlit, jak nás komár dokáže najít. Jedním z hlavních indikátorů je pro něj přítomnost kysličníku uhličitého. Další důležitou látkou, kterou se hmyz řídí, je kyselina mléčná, která se mnohem častěji vyskytuje v lidském zápachu než u zvířat. Spolu s kombinací dalších látek má stoprocentní jistotu, že jsme blízko.

A proč si komár zvolí vás, a ne třeba vašeho partnera, se kterým sdílíte jednu postel? Zato je „zodpovědná“ mikrobiota kůže.

Kůže pod drobnohledem

Na pokožce, v pórech a vlasových folikulech žije v dokonale strukturovaném systému soubor mikroorganismů, bakterií, hub a virů. A právě kombinace pachů, které vysílají ve formě těkavých organických sloučenin, je rozhodujícím faktorem při výběru komára.

Komáři tak nevolí mezi jednotlivými lidmi, ale rozhodují se na základě složení mikroorganismů, které žijí na naší kůži. Jejich zvýšená citlivost dokáže odhalit rozdíly a vybrat si pro ně to nejlepší.

Složení kožní mikrobioty závisí na prostředí, ve kterém žijeme. Všechno, čeho se dotýkáme, co jíme a pijeme, má potenciál získat nové mikroby. Existují také důkazy, že mikrobiologii kůže může v menší míře ovlivnit i genetika.
 
Genetika má vliv na to, jak „pohostinná“ je naše pokožka vůči různým druhům mikrobů, které na ní žijí. Může se také jednat o geneticky řízenou produkci bílkovin v kůži, která působí jako bariéry a zabraňují tvorbě a růstu mikroorganismů na kůži.
 
Přestože se ukazuje, že komáři si vybírají svého lidského hostitele podle bakterií, které žijí na jeho kůži, zatím vědci nedokázali vysvětlit, proč je pro ně jedna mikrobiota zajímavější než jiná. Ale kdo ví, možná už za pár let vyřeší tajemství, které by mohlo změnit bakteriální kompozici naší kůže, a my se tak staneme pro komáry méně chutným cílem a užijeme si klidnou noc.