Strom smrti aneb Plody mancinelly lákají sladkou vůní, a pak zabíjejí
Ne náhodou si v čase dobývání Ameriky do plodů namáčeli indiáni své šípy. Strom je prudce jedovatý, že je nebezpečné pod ním stát, když prší. Pouhá jedna dešťová kapka, která steče po kmeni, může kůži nebezpečně popálit.
V roce 1999 odjela Nicole Strickland na dovolenou na ostrov Tobago. Tropický ráj v Karibiku se proměnil v horor jednoho rána, když se vydala na pláž. V bílém písku našla mezi kokosovými ořechy i sladce vonící zelené ovoce. S přítelem se rozhodli jej ochutnat. V prvním okamžiku sladká a příjemná chuť se změnila v pocit pálení a nepříjemný tlak v krku, který nakonec zesílil natolik, že se nedalo polknout.
Ovoce, které ochutnali, patřilo mancinelle obecné, které se přezdívá celkem nevinně „plážové jablko“. Ve španělštině je už její název mnohem příznačnější - „arbol de la muerte“ neboli „strom smrti“.
Nebezpečný koktejl dešťových kapek
Mancinella se dostala se do Guinnessovy knihy rekordů jako nejnebezpečnější strom na světě. Vyskytuje se nejen v Karibiku, ale i na jihu Severní Ameriky, ve Střední Americe a také na severu Jižní Ameriky. Ačkoli vypadá na první pohled neškodně, odborníci upozorňují, že všechny její části jsou jedovaté.
Strom produkuje hustou mízu, která vytéká z kůry, listů, a především z plodů. Při styku z kůží může způsobit těžké popáleniny. Šťáva obsahuje celou řadu toxinů, nejvíc nebezpečná je ale chemická sloučenina phorbol, která je rozpustná ve vodě. Když začne pršet a vy stojíte pod stromem, dešťové kapky se smíchají s phorbolem, a tato směs kůži vážně popálí.
Jsou už známy i těžké případy zánětů očí, a dokonce i dočasné slepoty způsobené kouřem hořícího dřeva mancinelly. Z toho důvodu se na některých místech stromy označují červeným křížem, kolečkem nebo výstražnou tabulí, která varuje před hrozícím nebezpečím.
Vykácení? Ani náhodou
Nabízí se varianta stromy vykácet, ale podle odborníků hrají významnou roli v ekosystémech – díky své košatosti nabízejí ostatním rostlinám stín a na plážích chrání půdu před erozí.
Proti kácení jsou i karibští tesaři, kteří dřevo využívají k výrobě nábytku už po staletí. Zjistili, že díky pečlivému nařezání a následnému sušení na slunci jedovatou šťávu dokážou neutralizovat.
Největší nebezpečí číhá, když sníte plody. Po silném zvracení a průjmu totiž dochází k dehydrataci a totálnímu kolapsu organismu.
Naštěstí Nicole Strickland se svým přítelem ochutnali jen malý kousek smrtelného jablka, a tak se z nepříjemného zážitku nakonec dostali. Přesto trvalo přes osm hodin, než velké bolesti ustaly.
