Titanic a Babylónská věž mají společného jmenovatele: Josefa Švejka

Už dlouho se nestalo, aby nějaké téma české čtenáře tolik oslovilo, jako se to povedlo Titaniku. Proč vlastně?

Že o Titaniku a jeho katastrofě píše National Geographic je přirozené: Oba muži, kteří mají s jeho vrakem co do činění (Ballard i Cameron) jsou spolupracovníky časopisu a James Cameron s naším titulem přímo spolupracoval. Ale že se o Titaniku bude tolik psát na Hospodářských novinách, stránkách Blesku i webu Aktuálně, to jsem vážně nečekal. Ale nejvíc mě zaskočilo, kolik toho Češi o Titaniku ví.

Samotné články jsou na jiných serverech ani moc nečetl - o to víc mě zaujaly diskuze. Je až neuvěřitelné, jak pohotově a informovaně desítky a možná i stovky čtenářů reagují na chyby, omyly i sporné informace v článcích. Skoro by se mohlo zdát, že co Čech, to "titanikolog". Tato věda se sice nikde oficiálně nevyučuje, ale přesto se zdá, že má víc studentů (a hlavně profesorů) než ekonomie.

Titanic věčně lákavý

Co nás vlastně na téhle sto let staré katastrofě tak láká? Je to počet mrtvých? To těžko, v dějinách došlo k mnohem horším tragédií (třeba potopení německé lodi Wlikhelm Gustloff, při němž zemřelo víc než 10 000 osob). Že by to byl luxus, jímž se tvůrci Titaniku tolik chlubili? Ani to myslím není trefa do černého.

Zdá se mi, že jediná plavba téhle lodi v sobě nese mnohem silnější a starší poselství. Titanic se stal moderní Babylonskou věží - a to ve více ohledech, než by se mohlo na první pohled zdát. Tak jako v Babylonu, i na Titaniku došlo k nesmírnému promíšení národů; plavili se na něm zástupci 23 zemí! A stejně jako babylonská věž i Titanic byl symbolem naděje - pro své pasažéry cestou ke svobodě a bohatství, pro čtenáře dobových novin pak úspěchem moderní civilizace a pokroku. 

Jenže nakonec se, opět v souladu s legendou o babylonské věži, stal symbolem něčeho úplně jiného. Lidské pýchy, schopnosti páchat kvůli pár dolarů navíc strašlivé chyby i toho, jak krutě nás dokáže příroda (nebo něco nad námi) za všechny ty drobnosti potrestat. Lidé postavili babylonskou věž i Titanik, aby oslavili své schopnosti. V obou případech dostali řádně za uši. 

Dobrý voják a Titanic

A ani jednou se z toho nepoučili - po Babylonu se stavěly stejně fanfarónské stavby dál, potopení Titaniku zase vedlo ke stavbě ještě větších a ještě "nepotopitelnějších" lodí. Není to nakonec úžasná zpráva o člověku a jeho schopnosti ignorovat strasti a jít dál a vpřed, i když mu osud nebo kdokoliv jiný nepřeje? Mě to připomíná schopnost vojáka Josefa Švejka pochodovat světovou válku s úsměvem na tváři - vypadal sice jako idiot, ale přežil… 

Související články