Váží jako malé auto, regenerují a mají i 12 komor: Srdce ve zvířecí říši

Srdce jsou symbolem lásky a čím větší máte srdce, tím laskavější, milující a milovanější bytostí jste. Když však přijde na srdce v reálném světě, tedy na pulzující sval, který nám vhání krev do žil, na velikosti úplně nezáleží. A každé srdce je úplně jiné, zvlášť co se zvířat týká.  

Zdroj: Thinkstock

Lidské srdce bije asi dvaasedmdesátkrát za minutu, srdce hibernujícího sviště jen zhruba pětkrát za šedesát sekund, zatímco srdeční sval letícího kolibříka dosáhne až 1260 úderů za minutu. Pokud jde o váhu, průměrné srdce dospělého člověka váží pouhých 0,3 kilogramů, zatímco žirafa nosí ve své hrudi obra, jenž váží celých 12 kilogramů – musí být totiž dostatečně silný, aby dokázal vypumpovat krev vzhůru skrze dlouhý krk až k mozku. Máme pro vás další tvory, jejichž srdce se od těch našich liší podstatně víc, ať už jde o váhu, proporce či funkci.

Komora pro žáby

Na rozdíl od savců mají žáby srdce se dvěma síněmi a pouze jednou komorou. Ta je opatřena speciálními drážkami, které udržují okysličenou krev odděleně od neokysličené. Jejich srdce také využívá toho, že žáby čerpají kyslík nejen z plic, ale také prostřednictvím kůže.

Velrybí auto

Pokud jste někdy nabídli někomu své srdce na dlani, to velrybí by vám patrně utrhlo ruce. Odpovídá totiž velikosti malého vozu a váží celých 430 kg. Patří plejtvákovi obrovskému a je největším srdcem ze všech v současnosti žijících zvířat. "Stěna aorty může být stejně silná jako je délka iPhonu 6! A to je pořádně velká krevní destička, nemyslíte?!" sdělila magazínu Science Nikky Vollmer z amerického Národního oceánského úřadu.

Hlavonožec na třetí

Hlavonožci Cephalopoda jsou nejdokonalejší třídou měkkýšů. Patří mezi ně například chobotnice, olihně a sépie a vyznačují se tím, že nemají jedno srdce, ale hned tři! "Dvě brachiální srdce jsou uložena po stranách těla hlavonožce a okysličují krev tak, že ji čerpají přes cévy v žábrách. Systémové srdce ve středu těla pumpuje okysličenou krev do zbytku organismu," vysvětluje Michael Vecchione, kurátor hlavonožců z Národního muzea přírodní historie. A ještě jeden fakt je na hlavonožcích velmi ojedinělý: díky přítomnosti mědi mají modrou krev.

Bezcévní švábi

Stejně jako ostatní hmyz mají i švábi otevřený oběhový systém. "Namísto žil proudí krev skrze dvanáct až třináct komor. Hřbetní sinus pomáhá proudění okysličené krve do všech komor, ovšem samotné srdce krev nepumpuje," říká Don Moore III, vedoucí vědecký pracovník ze Smithsonovského institutu. Švábi totiž dýchají skrze průduchové otvory namísto plic, takže krev nemusí přenášet kyslík z jednoho místa na druhé. Stejně tak jejich srdce nebije samo o sobě, pomáhají mu svaly okolo.

Žížaly bez srdce

Ano je to tak. Namísto toho mají pět jakýchsi falešných srdcí, ovinutých kolem jícnu. Ta nepumpují krev, ale spíše mačkají žíly a napomáhají tak cirkulaci krve v celém těle červa. Žížala také nemá plíce, kyslík pohlcuje skrze slizkou pokožku.

Rybí regenerace

Rybka z rodu kaprovitých s poetickým názvem Dánio pruhované může mít zlomené srdce kdykoli a kolikrát se jí zachce – doroste jí totiž zpět. Studie zveřejněná v časopise Science potvrdila, že tyto ryby dokáží obnovit své srdce jen dva měsíce poté, co bylo až 20 % svalu zničeno.