VIDEO: Fascinující "zpěv" největšího šelfového ledovce na světě

Odborníci, kteří zkoumali činnost Rossova šelfového ledovce, zaznamenali nečekanou zvukovou stopu. Jak zní vibrace plovoucí ledové plošiny? Zatímco vědci mluví o zpěvu, ostatní mluví spíše o vrcholné scéně z hororu.  

Rossův šelfový ledovec má rozlohu 472 960 kilometrů čtverečních (Česká republika "jen" 78 866 km²).

Výzkumníci zachytili pomalé seismické vlny generované silou větru. Frekvence je pro lidské ucho příliš nízká, ale při zrychlení 1200krát se objeví zvuk, který dokresluje bezútěšné prostředí polární izolace.

Geofyzik a matematik Julien Chaput z Coloradské státní univerzity se svým týmem rozhodně neměli v úmyslu natočit soundtrack k hororovému filmu. Cílem jejich výzkumu bylo dozvědět se co nejvíce o fyzikálních vlastnostech Rossova šelfového ledovce, největšího ledovce nejen v Antarktidě, ale na celém světě, který dosahuje velikosti Španělska.

Protože se ledovce v Antarktidě začínají dramaticky rozpadat, Chaput se se svým týmem rozhodl instalovat pod hlubokou vrstvu sněhu – v hloubce dvou metrů - 34 velmi citlivých senzorů, které by umožnily zachytit vibrace ledovce a studovat jejich strukturu a pohyby. Tyto senzory sledovaly chování ledovce od konce roku 2014 do začátku roku 2017.

Ledovce jsou pokryté mohutnou sněhovou přikrývkou, často hlubokou několik metrů. Tato sněhová vrstva působí jako kožich pro led pod ní. Když tým analyzoval data, uvědomil si, že tento kožich neustále vibruje. A když blíže zkoumali data, objevili i různé větry, které se proháněly po mohutných sněhových dunách a jejichž síla různorodě ovlivňovala rozložení zvuku.

Všimli si, že vibrace procházela různými frekvencemi, když silné bouře proměňovaly sněhové duny, i když teplota vzduchu stoupala či klesala.

Julien Chaput je je přesvědčen, že stejně jako hudebníci můžou měnit tóny na flétně podle toho, kterým otvorem nechají proudit vzduch, nebo jak rychle proudí, povětrnostní podmínky na ledovci můžou měnit frekvenci vibrací.

Vědci si myslí, že studium těchto vibrací, jak se chovají a vyvíjejí v průběhu času, by mohlo pomoci zjistit, jak ledové plošiny reagují na planetu, která se čím dál rychleji zahřívá. Změny vibrací by totiž mohly mít souvislost s vytvořením prasklin v ledu.

Samozřejmě nelze opominout tání, které je obecně považováno za jeden z nejdůležitějších faktorů při destabilizaci ledovce. Ale je dobré se soustředit i na detaily, které můžou pomoci získat větší přehled při monumentálních transformacích, kterými planeta právě prochází.

 

Související články